Článek
Politické rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Vedou je pro vás naši političtí redaktoři.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty:
Dvanáct lékařů včetně vašeho kolegy z IKEM a kardiochirurga Jana Pirka v prohlášení uvedlo, že MeSES v čele s vámi by neměl dávat nikomu rady, protože jak známo, nemáte atestaci z epidemiologie. Jste člověk na svém místě? Jestli jsme se i jako média donedávna nešálili navzájem a neptali se nepovolaného?
Já to klidně vysvětlím. Od začátku říkám, že jsem jenom nemocniční epidemiolog. Mám atestaci z infektologie, což je klinický obor, a pak mám certifikát z nemocniční epidemiologie, což je z Ameriky, protože tam deset let vedu tým pro kontrolu nemocničních infekcí. Trochu mě mrzí, že mi pan profesor třeba nezavolal a nezeptal se na to. Jako kvalifikace pro vedení MeSES doufám, že to stačí. Ve skupině máme atestovaného epidemiologa, což je pan docent (Rastislav) Maďar, a jsme mezioborová skupina. Takže je to možná nakonec výhodou. Opravdu v tom nevidím odborný problém.
Dvanáct lékařů včetně kardiochirurga Jana Pirka kritizovalo v pátečním prohlášení, že se na rozhodování v souvislosti s řízením pandemie podílí Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), se kterou ministerstvo zdravotnictví v úterý rozvázalo spolupráci. Podle signatářů dopisu má vláda pro tyto účely standardní mechanismy. Hlavní roli v ní má hrát ministr zdravotnictví, hlavní hygienik, případně hlavní epidemiolog za podpory Státního zdravotního ústavu. Výhrady padaly i na adresu šéfa MeSES Smejkala. |
Když jsem to četla, tak mě vlastně stále napadalo, jak moc kolegiální atmosféra v krizových dobách mezi odborníky panovala? Je mezi vámi nyní propast větší?
Obecně je špatným signálem pro veřejnost, když se odborníci liší a vyřizují si tyhle věci přes média. Myslím, že je vždycky lepší se sejít a názory si vyříkat. Mrzelo mě, že rektor (Tomáš) Zima udělal hrozně hezkou konferenci Karlovy Univerzity, kde jsme všichni vystupovali, a pak bez toho, aby nás kontaktoval, vyjde nějaké prohlášení.
Za termín „promoření“ mě málem ukřižovali, ale s očkováním to funguje, říká Pirk
Na druhé straně se nedivím. Názory téhle skupiny jsou od počátku jasné. Z našeho pohledu tu pandemii velmi zlehčují, podceňují a přirovnávali koronavirus ke chřipce. Je to jedno z dalších prohlášení. Je škoda, že to veřejnost vnímá tak, že se odborníci hádají, a co si má pak myslet. My si máme ukázat studie a zahraniční zkušenosti, a nikoli vypálit do médií nějakou podobnou výzvu. To vnímám negativně pro celou naši odbornou komunitu. To se dříve nedělo.
Zmiňujete, že pandemii po celou dobu podle vás zlehčovali s tím, že veřejnost neví, co si má myslet. Má to podle vás vedle chybějících sankcí i podíl na tom, že jsme ta opatření natolik nedodržovali?
Bohužel ano. Jde o to, že jsou kapacitami ve svých oborech a že si pak někdo řekne: „Rektor Karlovy Univerzity anebo pan profesor Pirk říkají, že roušky jsou škodlivé a koronavirus je chřipka, a navíc nevěřím vládě, a když si to dám dohromady, tak proč bych měl dodržovat ta opatření?“
Myslíte, že tady mohlo být méně obětí? A případně vnímáte i svůj podíl, jelikož vy jste na začátku pandemie mluvil o tom, že to není tak vážné onemocnění?
Ano. A já jsem to tvrdil asi do dubna 2020 a pak jsem rychle zkorigoval svůj mylný názor. Bylo nás víc…
Nebylo to pozdě?
Vzhledem k tomu, jak dobře u nás ta první vlna proběhla, tak jsem se snad naštěstí zkorigoval včas.
MeSES chce pracovat dál mimo ministerstvo. Není nám to jedno, vzkázal Maďar
Dále signatáři dopisu poukazovali na to, že zdraví člověka lze trvale poškodit jak virovou nákazou, tak nejrůznějšími omezeními, která navozují úzkost a depresi. Nehrozí, že tu řada lidí zešílí a třeba si i vezme život kvůli tomu, že jim zkrachoval byznys, který roky budovali?
Z nové studie z Lancetu (odborný časopis – pozn. red.) vyplývá, že státy, které k tomu přistoupily radikálním způsobem, třeba jedním tvrdým lockdownem, ale opravdu ostrým, a to ne na takovou dlouhou dobu, a mezitím vybudovaly kapacity na testování a nedělaly to jako my brzda-plyn, tak nakonec ušetřily nejenom lidské životy, ale i peníze, a i je to méně bolelo.
V jejich (lidí kolem profesora Pirka) vyjádřeních se opakovaně objevuje, že je tu jakási volba mezi zdravím a ekonomikou. Takhle to ale vůbec není! To znamená, že buď zachráníte ekonomiku a zároveň lidské životy, anebo prohrajete oboje.
Rozhodovat by však podle nich měly odborné skupiny MZ a Státní zdravotní ústav, což se podle vás neosvědčilo a máte lepší odborníky. Pokud jste do toho chtěl mluvit, proč jste tedy nevstoupil do některé z nich? Byl vám nabízen i post ministra a teď jste sám připustil, že se ministerstvo vrací k oněm skupinám a vás už nikdo moc neposlouchá.
To je dobrá otázka. Ano, měl jsem tu volbu, buď se stát ministrem zdravotnictví, což znamená si přivést svoje lidi, navíc neznáte ten úřad, a je to dost komplikované. A tak jsem zvolil druhou cestu, protože jsem z toho nechtěl utíkat. Říkal jsem si, že vím o dvanácti i více lidech, kteří bychom dali odbornou skupinu dohromady. Někteří z nich mě i tlačili do toho, abych to ministerstvo vzal, ale já oponoval s tím, že tohle bude efektivnější cesta.
Nebyla to tedy chyba? Skutečně to bylo efektivní, když vás teď neposlouchají?
Byl jsem jmenován ministrem (Janem) Blatným do laboratorní skupiny. Do epidemiologické a klinické skupiny jsem se nikdy nedostal, a co si budeme povídat, zřejmě bych tam byl také v menšinovém názoru. Jejich (lidí kolem Pirka) doporučení jsou podobná s těmi klinické skupiny na ministerstvu zdravotnictví…
A nesnažil jste se málo? Znovu, je to efektivní?
To chce čas. Máte pravdu, že volba byla celkem jasná. Pokud bych se stal ministrem, vzal bych si s sebou tuhle skupinu a v tom případě bych ale musel přeorganizovat celý ten úřad, abychom tam nepociťovali nějakou rezistenci k tomu, co chceme, což bychom asi pociťovali. Druhá možnost byla vytvořit jenom odbornou skupinu, což jsem si zvolil.
Vaše rady už nepotřebujeme, epidemie se lepší, zdůvodnilo ministerstvo rozpuštění MeSES
Mluvil jste o tom, že si premiér Babiš loni v létě vybral špatného odborníka, který mu radil. Narážel jste na pana Jiřího Berana (vakcinolog z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové)?
Ano, myslím, že pan profesor Beran, jakkoliv si ho vážím jako vakcinologa, tak razí doteď teorii, že můžete ochránit rizikové skupiny a jinak virus populací pustíte. To je něco, co jsem si myslel také v dubnu 2020, ale pak se to ukázalo jako špatná cesta.
Na chvíli jste byl na blízku panu premiérovi i vy. Víte, kdo mu radí nyní?
Myslím, že teď asi komunikuje s ministerstvem zdravotnictví.
A pokud jde o vaši aktuální komunikaci poté, co vás označoval za novou postavu pandemie po panu Prymulovi?
Ale to já jsem nechtěl, tak jsem se asi nestal, protože jsem Smejkal, ne Prymula. Společně jsme komunikovali, a teď je pravda, že skoro vůbec. Obecně se ale bráním tomu, jak je vnímáno, že on je to špatné, a všechno ostatní je to dobré. Myslím, že třeba monoklonální protilátky, které byly také předmětem našich cest do zahraničí, by tady bez něj možná tak rychle nebyly.
Nicméně, jak si vysvětlujete, že ustaly vaše kontakty? Neurazil se, že jste post nepřijal?
To určitě ne. V jednu chvíli pak řekl, že jako skupina při ministerstvu máme komunikovat s ním, což bylo správné. Do toho nezasahoval.
A co si z toho zapojení odnášíte? Posunulo vás to někam profesně?
Teď už mě dost věcí kolem covidu otravuje. Už bych fakt chtěl, aby všechno skončilo. A samozřejmě, že mi to otevřelo obzory. Doufejme, že se to nebude opakovat, bylo to něco, co tu nebylo od španělské chřipky. Pravděpodobně to byla vzhledem k číslu nadúmrtí výjimečná událost, která se možná bude opakovat zase za padesát let. Vždy na to musíme myslet.
Otevřelo vám to i nějaké dveře? Lze i to tak říct?
Ano, otevřelo mi to dveře k tomu, že jsem mohl mluvit s nejvyššími vládními představiteli a o čemsi je přesvědčovat.
Jste rád, že se otevřely?
Ano i kvůli tomu, že jsem mohl vidět, že všechno není černobílé, a že to, co se občas v hospodě napovídá, se následně liší od vlastní zkušenosti s daným člověkem, což je hrozně zajímavé, a taky že musíte vždy spoléhat na svůj rozum, ne na to, co vám někdo řekne.
Změnil jste na někoho názor?
(smích) To už se mě moc ptáte… Vlastně jsem neměl ani příliš vyhraněné názory předtím.
Teď to znělo, jako že jste si minimálně předtím v hospodě u toho piva zanadával...
Ano, ale zároveň jsem už ve věku, kdy se mi nezdá, že je všechno černobílé, což se mi potvrdilo. Když je člověk mladý, tak si řekne, že tenhle člověk je dobrý, a jiný ne, a tak to je. Naopak čím jste starší, tím vás míň překvapí, že jsou věci jinak, než se vám zdají.
A dále jsem se přesvědčil, že o dost lidech si můžete něco myslet, ale prověří je ta kritická situace. To je jako ve vztazích. A když je pohoda, všechno funguje a státu se ekonomicky daří, není to obraz toho, jak to opravdu je. Krize teprve prověří, jací lidé i stát jsou.
A jak si vysvětlujete, že se nyní objevují zase někteří, kteří oproti březnu ustupují od toho, že je covid vážná nemoc?
To je to, co mi vyrazilo dech asi úplně nejvíc. Že jsou lidé, kteří si nepamatují, co říkali, a teď mluví o tom, že zavření škol bylo zločinem. To mě dost trápí. Za prvé ani my jsme školy nezavírali, bylo to rozhodnutí vlády z té doby, ale opravdu jsme byli v situaci, kdy se nic jiného nedalo dělat, protože ve školách se britská mutace šířila.
Oni říkali, že je všechno chřipka a restriktivní opatření jsou zbytečná, a možná i proto, že jim lidi naslouchali, jsme se třeba také dostali do situace, kdy měl virus takovou sílu, že jsme ty školy museli zavřít. Mají na tom nepřímý podíl, protože to pořád zlehčovali. A ti samí lidé, kteří něco tvrdili, se opět objeví a budou říkat, že zavření škol bylo zločin, když to bylo nepřímým důsledkem teorií, které zastávali.
Myslíte, že případně budeme opět překvapeni, či připraveni?
Bohužel jsem se přesvědčil, že lidská paměť je opravdu krátká. Takže myslím, že to bohužel dopadne podobně, ale doufám, že ne.
Smejkal: Rušit MeSES kvůli rozhovoru by bylo hloupé. Doufám, že jde o náhodu
Minule jsme společně mluvili o tom, že jsme kritickou část pandemie příliš nezvládli, což vzbudilo řadu reakcí. Můžete tedy upřesnit, jak jste to vlastně myslel?
Vždycky to za něco schytáte. Myslel jsem to tak, že jsem nechtěl generalizovat. Dobře jsme zvládli jaro 2020, ale od léta do začátku letošního jara jsme to moc nezvládali. Teď bych řekl, že to zase zvládáme. (ťuká do stolu) Uvidím, jak to zvládneme dál, ale rozhodně se nám ta nejdelší kritická část moc nepovedla.
Myslím ale, že to bylo trošku selhání nás všech jako celé společnosti. Je hrozně jednoduché z toho vinit vládu, anebo zase jenom odborníky. Každý se na tom podílel svojí částí. A především dost z nás, kteří se na to dodržování z těchto důvodů vykašlali.
Potřebujeme v tom silné vzory?
Ano, ale především potřebujeme začít každý sám u sebe. Historicky je nám zakódováno, že nám vždycky vládne někdo, koho nemáme rádi, a proto to nebudeme dělat. Musíme si začít řešit náš život sami od sebe. To znamená, že to, co můžeme řešit v obci, budeme řešit tam, a to samé s hostinským v hospodě. Přenášet zodpovědnost ze státu na jednotlivého občana či jednotku je asi dost důležité. Pořád čekáme, až nám vláda rozhodne, a pak je hrozně jednoduché si vybrat jednoho politika, že za to může on. Za prvé jsou to taky lidi a za druhé jsou obrazem nás všech. My si je vybíráme. A když si je zvolíme, tak na ně přeneseme veškerou zodpovědnost za všechno, co děláme? To je hrozně jednoduché.
Mluvíte o tom, že jsou politici odrazem nás samotných. Co tedy současná politická reprezentace vypovídá o nás?
Že asi taky nejsme nic ideálního.
Smejkal: Epidemii jsme opravdu nezvládli
Co zlomilo vaz ministru Blatnému? Jaké břemeno si neseme z období komunismu? A proč mu kauza Vrbětice připomíná politickou satiru?
Poslechněte si celý rozhovor v úvodním audiu nebo si ho pusťte ve své oblíbené podcastové aplikaci.