Článek
Podle Martina Jana Stránského, neurologa z Polikliniky na Národní v Praze, jde o téměř zaručenou trefu do černého.
„Na zdraví totiž záleží každému. K tomu pak stačí jen přidat přirozenou lidskou zvědavost, která vede k touze experimentovat a zkoušet, a vše opepřit trochou šikovně volených slov, příslibů a prázdných garancí z úst manipulátorů,“ uvedl.
A tak šmejdi nyní lidem telefonují jménem zdravotní pojišťovny, v níž samozřejmě vůbec nepracují, že jim doma nabídnou bezplatné zdravotní prohlídky.
Oznamují jim výhru v soutěžích o zboží zdravotnického či lékárenského charakteru, do kterých se oslovení nepřihlásili. Zvou je do nových zdravotnických poboček, kde jsou „naprosto úžasné“ přístroje. Řadu z nich si pak může ten, kdo na to skočí, odnést za velké peníze domů, ač mu budou naprosto k ničemu.
Přednášky nepomáhají
Do kategorie šmejdů bohužel patří i někteří léčitelé, k nimž se pacienti uchylují s vidinou rychlejšího a jistějšího uzdravení. Platí jim vysoké částky za nic.
„Nepomáhají preventivní přednášky určené především seniorům, informace v médiích ani zákonná opatření. Jedinou skutečně účinnou zbraní proti šmejdům je pouze náš vlastní mozek,“ zdůrazňuje doktor Stránský.
Mozku se snadněji rozhoduje, využije-li zkratek. Patří mezi ně i vidina odměny, pro jejíž dosažení jsme schopni udělat mnohé. Podle Stránského šmejdi fungování lidských slabostí v logickém myšlení velmi dobře znají a ve svých akcích je pro svůj prospěch využívají.
Dívat se na věci i z opačného konce
Příkladem je tzv. rámovací efekt, při kterém výše původní nabídky tvoří základ pro další jednání, tedy rozhodování vedoucí k nákupu či k odmítnutí.
„Když vám nabídnu polarizační lampu, masážní stroj na nohy a tlakoměr v celkové hodnotě 180 tisíc korun a pak vám řeknu, že v rámci jednorázové mimořádné nabídky vše poskytnu za padesát tisíc, vy ho snadněji koupíte, než kdybych začal u ceny šedesát tisíc a slevil pouze o deset tisíc korun,“ vysvětluje princip neurolog Stránský.
Lze mozek naučit, aby zkratky při rozhodování v podobných situací nevyužíval?
Podle neurologa Martina Jana Stránského samozřejmě ano, avšak musíme si pečlivě všímat všech významů, které nabídky podvodníků mají.
Například tvrzení „máte sedmdesátiprocentní šanci, že vám lampa zlepší vaše zdraví“ současně znamená, že „máte třicetiprocentní šanci, že se vám vůbec nic nezlepší a přijdete o peníze“.
Když slyšíte první variantu, výrobek za lákavou cenu můžete na akci šmejdů klidně koupit. Druhá možnost vás ale přiměje k váhání a třeba i k ustoupení od nákupu.
Rozhodovat se ve správnou dobu
„Jedinou šancí, jak nenaletět praktikám šmejdů, je využít schopností lidského mozku porovnávat a vždy se na věci dívat i z opačného konce,“ vysvětluje docela jednoduchou metodu neurolog.
„Je třeba si rovněž uvědomit vše, co o podobných akcích již víme, a vědět, kde nebo u koho najít odpovědi na otázky, které máme,“ poznamenal.
„Rozhodovat bychom se vždy měli ve správnou dobu a nikoli předčasně pod nátlakem dané situace a prodávajících,“ nabádá Stránský. Na rozhodnutí je podle jeho slov skoro vždy dost času.
„A čím více si ho dáme, tím více poskytneme racionálním částem našeho mozku možnost, aby zabraly, místo aby fungovaly jenom naše primitivnější citová centra,“ řekl závěrem doktor Stránský.
