Článek
Zákon prý pomůže k upevnění pozice i těm, kteří byli na úřad přivedeni kvůli své loajalitě k současným politikům.
Podle odborníka na správní právo Pavla Matese se totiž na některé zaměstnance z tiskových odborů služební zákon vztahuje a na některé ne.
„Záleží na tom, co to oddělení vykonává. Pokud třeba řeší také žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, pak se jedná o pracovníky ministerstva, kteří by měli pod zákon o státní službě patřit,“ řekl Právu Mates.
Od července jistota?
Spadat pod služební zákon může být pro úředníky přínosné – pokud nespáchají závažné pracovní provinění, budou po 1. červenci letošního roku jen těžko vyměnitelní. Přitom právě pozice v tiskových odborech patří k těm, kde je fluktuace obvykle spojena s novým ministrem.
„Třeba ředitel tiskového odboru je vedoucí pracovník, na kterého se služební zákon vztahuje. Na mluvčího se nevztahuje, ten dělá politickou činnost. Záleží na tom, jak se to konkrétně nastaví na tom ministerstvu,“ řekl Právu člen ústavně-právního výboru Sněmovny Jan Chvojka (ČSSD).
Sami bychom rádi věděli, jestli se nás služební zákon týká
Uznává, že do tiskového odboru si obvykle politici s sebou berou lidi, jimž věří. Když zůstane v odboru někdo spjatý s bývalou politickou garniturou, nemusí to dělat dobrotu. Zvlášť když ředitel tiskového odboru, který třeba zůstane ještě z minulého volebního období, musí spolupracovat s mluvčím, kterého si přivedl nový ministr třeba z opačné strany politického spektra.
„To je u každého zákona, spoustu chyb vychytáte, až když se uvede do praxe,“ uvedl Chvojka. Budoucnost teď neznají často ani ti, kterých se tento problém přímo týká.
„My sami bychom rádi věděli, jestli se nás služební zákon týká, je to případ od případu,“ řekl Josef Holek z tiskového odboru vnitra.
Metodika chybí
Ten, kdo pracuje v odboru komunikace celého úřadu, by podle výkladu zákona měl být chráněn služebním zákonem. Ten, který spravuje jen agendu ministra, je chráněn pouze zákoníkem práce a může být docela snadno vyměněn.
„Jenže se bude těžko rozlišovat, zda dělá jen pro osobu ministra, nebo pro celý úřad,“ uvedl poslanec ústavně-právního výboru Martin Plíšek (TOP 09).
„Že se čistě politicky jmenovaní lidé překlopí do režimu služebního zákona, je jedna z jeho slabin,“ podotkl. Znamenalo by to totiž, že by lidé, kteří hájili zájmy svého ministra a jeho politické strany, zůstávali v úřadech i po výměně politické garnitury a bez vážných chyb by prakticky byli nevyměnitelní.
Jedním z takových případů by mohl dokonce být i mluvčí premiéra. Ten nynější, Martin Ayrer, je zároveň šéfem celého odboru komunikace Úřadu vlády.
„Tohle je věc, kterou se teď zabýváme. Je to tak, že mluvčí je politická funkce. Spadá do sekce kabinetu premiéra a podléhá pracovněprávnímu vztahu. Šéf odboru komunikace oproti tomu dělá pro celý úřad a je brán jako úředník, na kterého se vztahuje služební zákon,“ řekl Právu Ayrer.
Co tedy s člověkem, který má obě funkce zároveň? „V mém případě to bude tak, že pod služební zákon spadat nebudu. Ale na jiných ministerstvech to mohou udělat jinak. Není v tom jednotná metodika,“ dodal.