Hlavní obsah

Služby domácích hospiců hradí pojišťovny čím dál více klientům

Důstojný, bezbolestný a v domácím prostředí, takový odchod ze světa si přeje většina lidí. Jen málokdo ví, že mu k tomu mohou dopomoci služby domácích hospiců, které jsou ve většině případů hrazeny ze zdravotního pojištění. Ročně pojišťovny uhradí domácí hospic tisícům pacientů, kteří jsou v péči rodiny nebo blízkých.

Foto: Domácí hospic sv. Zdislavy Třebíč

Mobilní hospic poskytuje komplexní služby v domově klienta.

Článek

„Vstup domácího hospice do života paliativních pacientů vždy znamená, že člověk přestane cítit nesnesitelnou a obtěžující bolest,“ vysvětlila úlohu služby ředitelka Domácího hospicu Jordán Marie Sovadinová.

Zdravotní pojišťovna hradí dospělým pacientům 30 dnů zdravotní péče v terminálním stadiu života. Z údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplynulo, že počet klientů v domácí hospicové péči meziročně roste, vloni se vyšplhal na 4700.

Některé hospice smlouvy s pojišťovnami nemají a je nutné počítat s příplatkem. I v případě hrazení pojišťovnou je však příplatek často požadován. Cena za služby se mezi poskytovateli liší, pohybuje se však v řádech stovek korun za den.

„Pokud pacient nespadá pod úhradu pojišťovny, rodina u nás zaplatí 250 korun za den, a to za intenzivní 24hodinovou péči,“ uvedla Sovadinová. Platba za péči však pokryje jen malé procento skutečných nákladů, které jdou do tisíců za den. V Domácím hospicu Jordán je to jen okolo sedmi procent.

Připojištění za zdravotní péči u ledu. Vláda jej dosud nenavrhla

Domácí

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra vyčíslila náklady na jeden den hospicové péče u klinicky stabilního pacienta na 1766 korun, u klinicky nestabilního na 2281 korun.

Zbytek financí získává například Domácí hospic Jordán stejně jako většina podobných zařízení z darů veřejnosti, podpory obcí a měst nebo soukromých nadací. Naprostou většinu domácích hospiců v Česku zřizují neziskové organizace.

Mezi klienty domácích hospiců se podle Sovadinové dostávají lidé ze všech věkových kategorií i společenských vrstev. Jejich pomoc vyhledávají nejen senioři, ale pomáhají i mladistvým a dětem.

„Každá návštěva je hodně o komunikaci. Bavíme se o tom, jak se cítí nemocní i ti pečující. Plánujeme a připravujeme postup v případě komplikací, což zabraňuje panice v případné krizové situaci,“ uvedla k praktickému průběhu péče Sovadinová.

Boj za lepší dostupnost

Při zřizování a provozu hospicu je největší překážkou získat dostatek personálu. Organizace proto spolupracují s dalšími společnostmi, zvláště s odbornou Českou společností paliativní medicíny a Centrem paliativní medicíny.

„Teď jsme ve fázi, kdy se paliativní péči daří rozvíjet. Stále jsou však bílá místa, kde je péče z různých důvodů nedostupná,“ řekla Sovadinová.

Dále uvedla, že probíhají aktivní jednání se státem i s pojišťovnami. „Vize do budoucna je taková, že péče bude přístupná pro každého,“ zakončila.

Odborný tým hospicu poskytuje lékařskou, ošetřovatelskou, sociální i duchovní péči 24 hodin denně. Klíčová je také podpora pečujících osob v rodinách a pomoc s administrativou.

O zlepšení dostupnosti a šíření povědomí o službách mobilních hospiců se zasazuje organizace Fórum mobilních hospiců. Každoročně organizuje Papučový den, který letos připadne na 9. října.

Praktici se více zaměří na paliativní pacienty. Omezí tím zbytečné hospitalizace, věří resort

Domácí

Výběr článků

Načítám