Článek
Vodoléčebný ústav i Sluneční lázně jsou kulturní památkou. Rekonstrukce se začala připravovat v roce 2016, práce začaly v březnu 2021. „V poslední etapě jsme dokončovali obnovu oplocení a původních dřevěných Jurkovičových kabinek,“ řekla ČTK ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová. Dělaly se také nové nátěry, klempířské práce, měnila se střešní krytina na kabinkách. „Snažili jsme se vyměňovat minimum konstrukčních dřevěných prvků a maximum původních zachovat,“ podotkla Felcmanová.
Areál se veřejnosti otevírá nyní o víkendu. Od března jsou přístupné muzejní expozice v bývalém Vodoléčebném ústavu. Jedno patro je věnované historii místa a lázeňství, druhé Jurkovičovi, který se na vzhledu lázní výrazně podílel, a další hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi, který moravské lázně často navštěvoval.
Areál je lidem volně přístupný. „Návštěvníci se dostanou k bazénu, do parkových prostor i expozic. Ve venkovním prostoru mohou relaxovat, jsou tady lavičky, lehátka, slunečníky,“ přiblížila ředitelka s tím, že ke koupání neslouží bazén od roku 1995. „Nyní je z něj udělaný relaxační biotop. Pokud se chce někdo smočit a třeba se projít po kolena ve vodě, tak je to možné,“ řekla Felcmanová.
V areálu je také budova bývalých sirných a slatinných lázní. Nově poslouží k různým kulturním akcím, výstavám a společenským setkáním.
Podle autora projektu obnovy, architekta Petra Všetečky, spadá areál do Jurkovičova vrcholného období. Objekty však dlouho chátraly a bylo třeba pro ně najít využití. „Znamenalo to vrátit se k Jurkovičovi, očistit věci, které tady přibyly za více než sto let. Byly to mnohdy přístavby, které souvisely s vývojem provozu,“ vysvětlil architekt. K cenným řadí například odpočívárnu v bývalém Vodoléčebném ústavu.