Hlavní obsah

Slunce rozpálilo Česko k 38 stupňům Celsia, lidi dusí přízemní ozón

Aktualizováno

Úterý se stalo v Česku nejteplejším dnem letošního roku. Teploty stoupaly až nad 37 stupňů, například ve středočeské Řeži meteorologové naměřili 37,6 stupně. Vysoké teploty a silné sluneční záření jsou ovšem příčinou vysoké koncentrace přízemního ozónu v ovzduší. Meteorologové proto vyhlásili ve středních Čechách a v Ústeckém kraji smogovou situaci.

Foto: Český hydrometeorologický ústav

Objektivní analýza teplot k úterní 16. hodině

Článek

Teploty se pohybovaly většinou v rozmezí 31 až 35 stupňů Celsia, místy ale překročily 37 stupňů. Nejtepleji bylo ve středočeské Řeži, kde meteorologové naměřili 37,6 stupně Celsia. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

ČTĚTE TAKÉ

Přes 37 stupňů vystoupila teplota ještě na stanicích v Tuhani na Mělnicku (37,3 stupně), v Ústí nad Labem-Vaňově (37,2), v Děčíně a v Plzni-Bolevci (shodně 37 stupňů). Vysoké teploty panovaly zejména v nižších polohách v Polabí a dolním Poohří.

Rekordní hodnoty pro poslední červencový den přesto přepisoval jen zlomek stanic ČHMÚ. V roce 1994 totiž bylo ještě tepleji a maxima tehdy ojediněle vystupovala nad 38 stupňů. Například v pražském Klementinu, kde se teplotu měří kontinuálně od roku 1775, naměřili 31. července 1994 teplotu 36 stupňů Celsia.

Rekordní hodnoty přepisovali například v Příbrami, kde naměřili 35 stupňů. Dosavadní rekord 32,6 stupně pocházel z roku 1887. V Děčíně, Teplicích, Chebu, na Milešovce či v Přibyslavi dnes padly rekordy pocházející z roku 1994.

Obdobné teploty lze v Česku očekávat i ve středu. Teplotní maxima se podle meteorologů budou pohybovat nejčastěji v rozmezí 32 až 36 stupňů.

Středočechy dusí přízemní ozón

Vlivem vysokých teplot vzniká také přízemní ozón, který způsobuje podráždění dýchacích cest a očí, bolesti hlavy a zvyšuje riziko astmatického záchvatu. Smogovou situaci při jeho vyšší koncentraci už vyhlásili meteorologové v úterý pro Středočeský a Ústecký kraj, pokračovat podle nich má i během středy.

Limit pro ozón je stanoven na 120 µg/m3 jako maximální klouzavý průměr za osm hodin. Smogová situace se vyhlašuje v případě, pokud je překročena hodnota 180 μg/m3 v hodinovém průměru alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2. Varování se vyhlašuje, pokud koncentrace ozónu překročí 240 μg/m3 v průměru za jednu hodinu.

„Při pobytu pod širým nebem v odpoledních hodinách doporučujeme zdržet se zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání,” uvedl ČHMÚ. Doporučení platí hlavně pro jedince s chronickými dýchacími potížemi, starší lidi a malé děti.

Ozón je poměrně málo stabilní, reaktivní látka, jejíž molekula je složena ze tří atomů kyslíku (O3). Běžně se vyskytuje v přízemní vrstvě troposféry, která sahá do výšky 10 až 15 kilometrů, a ve stratosféře.

Zatímco ve stratosféře je ozón považován za prospěšný, protože život na Zemi chrání před nebezpečnou ultrafialovou složkou slunečního záření, v přízemní vrstvě se považuje za znečišťující látku škodlivou pro lidské zdraví i pro ekosystémy. Přízemní ozón patří k hlavním složkám letního smogu a patří také mezi významné skleníkové plyny.

Výběr článků

Načítám