Hlavní obsah

Složili se na pomoc vyplaveným. Nikdo ale nic nechtěl

Právo, ton, jr

Obrazy polozbořených domů, valící se proudy vody, dramatické příběhy vyplavených nešťastníků – to všechno probudilo v minulých dnech v obyvatelích horské obce Výsluní na Chomutovsku soucit a touhu pomoci obětem letošních povodní.

Foto: Vladislav Galgonek, ČTK

V Troubkách se nepřetržitě uklízí. Ilustrační foto

Článek

„Byla jsem pyšná, jakou solidaritu jsem v našich lidech našla. Vybrali jsme přes sedm tisíc korun  za několik hodin, a to je v obci sotva 240 obyvatel,“ pochvalovala si jedna z autorek sbírky Růžena Netoličková.

Horalé za vybrané peníze nakoupili čisticí prostředky. A protože lesníci zrovna pořádali zájezd na Zlínsko, naložili jim saponáty, dezinfekční prostředky, rukavice a košťata do autobusu, ať to předají prvním, kteří budou pomoc potřebovat.

„Sledovali jsme zprávy. Na Zlínsku mělo být vyplavených třicet obcí. Netrpělivě jsem čekala informaci, které z nich naše skromná, ale upřímná akce pomůže,“ přiznala Netoličková.

Jenže lesníci hledali marně. Nikdo jim prý ani neporadil, kde je mají hledat. „Byli jsme šokovaní. Vypadalo to, že všechno povezeme zpátky a bude z toho ostuda,“ postěžovala si Netoličková.

Skončili v Troubkách, kam nechtěli

Aby situaci zachránila, začala obvolávat humanitární organizace. Uspěla až u Člověka v tísni. „Byla jsem opravdu zoufalá. Říkala jsem, že to tedy odvezeme do Troubek, ale to nechtěli, protože kvůli medializaci tam měli všeho dost,“ popisovala anabázi Netoličková.

Zavolala tedy ještě na olomouckou Adru. „A tam mi řekli, že to máme odvézt do Troubek. No, málem jsem u toho telefonu omdlela,“ pokrčila rameny Netoličková.

Na dotaz, jestli jde o nejapný žert, dostala číslo na zlínskou pobočku Adry. „Když jsem jim řekla, že toho máme za sedm tisíc, viditelně se jim ulevilo. Báli se, že přivezeme kamión,“ popisovala rozhovor.

Dobrovolník jí slíbil, že se spojí s lidmi v autobuse a nasměruje je do obce, která potřebuje pomoc. „Nezavolal, museli jsme ho kontaktovat sami. Útrpná cesta za hledáním zničených obcí skončila, k překvapení nás všech, v Troubkách. Pomoc přijali spíš s rozpaky. Naše velké nadšení se změnilo ve velké zklamání ze špatné organizace pomoci,“ dodala Netoličková.

Logistický problém

„Moc a moc mě mrzí, jestli někomu vznikly při dopravě pomoci nějaké problémy. Je hodně důležité domlouvat se na každé zásilce předem,“ reagoval Josef Koláček z organizace Adra Zlín, který se podílí na distribuci pomoci ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji i přímo v Troubkách nad Bečvou.

„V posledních dnech to byla strašná spousta nákladních i osobních aut, která sem mířila, nedovedu teď rozlišit přímo zmiňovaný případ. Pokud se zásilka předem nedomluví, může nastat v koordinaci potíž. Například v Troubkách byl tak přeplněný sklad, že jsme věci neměli kam dávat,“ popsal Koláček.

„Je to doslova logistický problém. Musíme zajistit mezisklady, pak převážet věci i několik desítek kilometrů daleko. Nemůžeme po těch, kteří pomoc přivezli, chtít, aby s ní jeli někam jinam. Je to citlivá věc, opravdu to není o tom, že by někdo pomoc nechtěl a zříkal se jí. Naopak, postižení i my jsme vděční. Určitě bych nechtěl, aby se někdo cítil jako odmítnutý,“ řekl omluvně Koláček.

Související články

Výběr článků

Načítám