Článek
Kvůli angažování Gašpara čelil Hamáček kritice. Organizace Transparency International například poukázala na to, že Gašpar byl v minulosti kritizován za blízké spojení se slovenskou vládní stranou Směr-sociální demokracie a kontakty s podnikateli v oblasti bezpečnostních služeb.
„Od pana generála Gašpara jsem požadoval odborná stanoviska k dalšímu rozvoji policie. Tato zadání splnil a naše spolupráce skončila k 31. prosinci 2018,” sdělil Deníku N Hamáček. Gašpar dostával na vnitru 400 korun za hodinu. [celá zpráva]
Gašpar loni v dubnu požádal o uvolnění z funkce slovenského policejního prezidenta. Jeho odchod souvisel s politickou krizí v zemi po zatím neobjasněné únorové vraždě novináře Kuciaka. Krize vyústila v demisi bývalého premiéra Roberta Fica, v novém kabinetu Petera Pellegriniho pokračuje většina ministrů Ficovy vlády. Gašpar se stal rovněž poradcem nové slovenské ministryně vnitra Denisy Sakové. [celá zpráva]
František Bublan (ČSSD)
Slovenská policie pod vedením Gašpara čelila kritice opozice a médií, že dostatečně nevyšetřovala například podezření na velké korupční kauzy. Prokuratura zase potvrdila nedostatky na začátku vyšetřování vraždy Kuciaka a jeho přítelkyně.
Ján Kuciak
- Zavražděný sedmadvacetiletý Ján Kuciak pracoval pro vydavatelství Ringier Axel Springer, provozovatele serveru Aktuality.sk, tři roky. Jako reportér on-line portálu se věnoval kromě jiného podezřením z daňových podvodů, které se týkaly i lidí označovaných za blízké vládní straně Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
- Psal také o kontroverzním podnikateli Marianu Kočnerovi, který ho prý zastrašoval. Na sociální síti pak Kuciak uvedl, že na Kočnera podal trestní oznámení a že ani po 44 dnech nebyl případ přidělen konkrétnímu policistovi.
- Se svou přítelkyní Martinou byl zavražděn 21. února 2018.
- Objednavatel/objednavatelé vražd nebyli nikdy za zločin odsouzení. Politici, kteří měli být - byť prostřednictvím přátel - s kauzou spojení, stále figurují v nejvyšších patrech slovenské politiky, včetně Roberta Fica.
Bublan kromě funkce ministra vnitra byl i ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky. Později byl zvolen poslancem a senátorem.
