Slovenský epidemiolog: Situace je vážná, nechceme skončit jako Češi

Testování je naplánováno na tento víkend a výhledově se počítá s opakovaným testováním o týden později, ale to závisí na tom, jak dopadne první kolo testů. Jde o aplikaci antigenových rychlotestů, kterými se vláda snaží odhalit a izolovat lidi s virem, kteří dosud nebyli identifikováni v rámci rutinního vyhledávání a testování. Pilotní testování proběhlo ve čtyřech okresech a odhalilo asi 4 procenta pozitivních případů z celkového počtu testovaných. Čili se podařilo odhalit poměrně hodně lidí s pozitivním výsledkem testu, je však třeba říci, že použité testy mají své limity a ty je třeba zohlednit.

Z dosavadního průběhu plánování se zdá být největším problémem zajištění dostatečného počtu zdravotníků, kteří by měli provádět samotné testy v přibližně 5000 odběrných místech.

To je velmi těžké předpovědět. V první řadě to závisí na tom, zda se podaří celou operaci logisticky zvládnout. Testování samotné můžeme vnímat jako dodatečné k již existujícím opatřením. A do jaké míry bude přínosné bude možné hodnotit s určitým odstupem, ale přímo připsat efekt kterémukoli opatření je velmi obtížné právě díky komplexnosti celé situace.

Je přirozené, že se naše situace porovnává s ostatními zeměmi, a to zejména s těmi, se kterými přímo hraničí. Hlavním důvodem je to, že situace díky pohraniční migraci v těchto zemích spolu úzce souvisí. V případě České republiky je samozřejmě důvodem i naše blízkost a velmi úzká propojenost. Takže ano, tato analogie u nás často zaznívá.

To je těžké říct. Situace se od konce léta zhoršuje ve většině zemí a přispívá k tomu hned několik faktorů. Mezi nimi například častější pobyt ve vnitřních prostorách způsobený ročním obdobím, ale také začátek školního roku. Každá země se snaží se situací vypořádat a to, jak moc se to daří je závislé od přísnosti nejrůznějších opatření a také na míře jejich dodržování. Velmi důležitá je migrace a její intenzita, ale i míra osobní odpovědnosti jednotlivců. Je to tedy komplex faktorů a vybrat přímo jednu příčinu je velmi obtížné v kterékoli zemi.

Pokud se podíváme na to, jaký je charakter šíření onemocnění, tak nejúčinnějšími opatřeními jsou minimalizace kontaktů, shromažďování lidí a ochrana osob, a to sice roušky, případně dezinfekce rukou.

V dlouhodobějším kontextu spočívá řešení současné krize ve zpomalení a stabilizování růstu počtu nových případů. A paralelně s tím je třeba dále dolaďovat a rozšiřovat kapacitu trasování a testování. Důležité je také najít účinný způsob, jak předcházet importu případů ze zahraničí, a to například určitou formou testování na hranicích.

Já si myslím, že Slováci jsou ochotni dodržovat opatření, pokud jsou jim odůvodněny a vysvětleny. Bylo to vidět zejména na jaře, kdy byla akceptace opatření a jejich dodržování opravdu na velmi vysoké úrovni. Samozřejmě jak pandemie pokračuje a bohužel znovu eskaluje, nastává jakási únava z celé situace. Z těchto důvodů je proto nutné opravdu důsledné vysvětlování situace, opatření a plánů ze strany odborníků.

A pokud bych měl porovnat Slovensko a Českou republiku, tak mám pocit, že opozice k některým opatřením byla a je v Česku o něco větší. Například jsem vnímal emotivnější diskusi o rouškách.

Ano. Přetížení zdravotního systému je jedním z největších rizik, které s sebou pandemie přináší. Rapidní nárůst počtu případů znamená, že se zvyšuje absolutní počet těch, kteří vyžadují hospitalizaci, čímž se nápor na nemocnice zvyšuje. Samozřejmě ruku v ruce s tím roste riziko nákazy u personálu, což způsobuje další problémy. Kromě přímého dopadu na pacienty s covid-19 může tato situace zasáhnout i do péče o jiné pacienty, která bude kvůli kapacitám a nedostatku personálu limitovaná.

Naprosto. Situace je momentálně velmi vážná a nyní je třeba udělat vše pro to, aby se zvládl nápor na nemocnice a aby se zastavil nárůst počtu případů. Je však nutné vnímat i povzbudivé zprávy, které přicházejí z testování účinnosti a bezpečnosti vakcín, jež právě probíhají. Při vší opatrnosti se dá předpokládat, že právě dostupnost vakcín by mohla být tím, co rozhodne o dalším vývoji epidemie.