Slovensko jako odstrašující příklad. Východní sousedi podcenili hybridní hrozby

„Slovensko je varovným příkladem toho, jak mohou ruské vlivové a informační operace aktivně podkopat demokratické procesy,“ uvedla ředitelka CIS Andrea Michalcová. Podle ní jsou za návrat Roberta Fica do vlády spoluzodpovědné tři faktory: nečinnost demokratické vlády, zmatek v komunikaci a normalizace prokremelských narativů. „Robert Fico je člověk otáčející zemi směrem do autokracie,“ řekla.

Analýza porovnávala české a slovenské nástroje boje proti hybridním hrozbám a poskytla strategická doporučení legislativní i nelegislativní povahy. Zkoumala také dvanáct konkrétních případových studií. Z analýzy mimo jiné vyplynulo, že Slovensko za poslední rok ustoupilo i od již v minulosti zavedených opatření a stalo se vůči cizím vlivům velmi zranitelné.

„Na Slovensku politici velmi rádi hovoří o ochraně suverenity. Nicméně jsou tu jednoznačné případy zasahování cizí moci do fungování institucí a veřejného diskurzu, kde naprosto selhávají,“ řekl analytik NEST Daniel Milo, který býval ředitelem Centra boje proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra na Slovensku.

Aby se Česko vyvarovalo podobného osudu, mělo by podle autorů analýzy využívat již existující kvalitní strategie a implementovat připravené zákony. „Problémem je, že řada zákonodárců není dostatečně informována ani o legislativě, která poskytuje nástroje na obranu proti hybridním hrozbám,“ uvedla analytička Veronika Víchová, jedna z autorek studie.

Jde především o Zákon o digitální ekonomice, kterým se implementuje Akt o digitálních službách. Analýza uvádí potřebu novelizace trestního zákoníku tak, aby reflektoval i případy trestných činů spolupráce s cizí mocností. Dále zdůrazňuje nutnost implementace sankční legislativy a boje proti praní špinavých peněz.

Snaze zefektivnit obranu proti hybridním hrozbám stojí dle studie v cestě nejen samotná komplexnost problematiky, ale také neochota či neznalost politiků. „Vnímání a porozumění mezi politiky je velmi nízké, vládní i opoziční politici podceňují hrozby a nezapojují se aktivně do jejich řešení. Někteří dokonce tato opatření blokují,“ uvádí klíčová zjištění.

Klíčovou součástí obrany je podle analýzy správně nastavená komunikace se státem, která však v Česku chybí. Podle analytika STEM Jiřího Táborského má veřejnost o zlepšení komunikace dlouhodobě zájem: „Z dat vyplývá, že lidé mají silný pocit ohrožení, což zvyšuje poptávku po srozumitelné komunikaci.“

Této agendě se bude věnovat před nedávnem zřízený Odbor strategické komunikace státu. „K analýze chci říct, že jde o téma, kterým se aktuálně zabýváme. S doporučeními budeme dále pracovat a budeme se je snažit prosazovat,“ uvedl Dodo Dobrík z Odboru strategické komunikace.