Článek
Povinnost projít vyšetřením klinického psychologa mají slovenští žadatelé o zbrojní průkaz oproti těm českým navíc.
„Tato povinnost přibyla do naší legislativy v březnu roku 2011 v důsledku tragické události v Bratislavě-Děvínské Nové Vsi z roku 2010,“ popsal mluvčí slovenského ministerstva vnitra Matej Neumann. Na předměstí Bratislavy tehdy střelec zabil sedm lidí, dalších patnáct postřelil a nakonec spáchal sebevraždu.
Opatření by se mohla na Slovensku ještě dál zpřísnit v souvislosti s předvánoční střelbou v Praze, při níž přišlo o život 14 lidí. „Nevylučujeme, že se změny mohou dotknout i zpřísnění způsobu, jakým se nabývají střelné zbraně a střelivo,“ řekl Neumann.
Mladík s nabitou pistolí přišel na den otevřených dveří brněnské pedagogické fakulty
V Česku jsou psychotesty zatím předmětem diskusí. Ministr vnitra chce navrhnout novelu zbraňového zákona, která by je ještě letos umožnila zavést. Čeští kliničtí psychologové ovšem dlouhodobě upozorňují na nedostatečné kapacity.
„Klinická psychologie je extrémně přetížená. Jsme pod úrovní evropských norem stanovujících, kolik psychologů by mělo být na sto tisíc obyvatel,“ řekla na toto téma Markéta Celerová z Asociace klinických psychologů.
Těchto odborníků je u nás zhruba dvanáct set, držitelů zbrojních průkazů přes tři sta tisíc, registrovaných zbraní je přes milion.
Tři hodiny vyšetřování
Slovenský klinický psycholog Robert Máthé říká, že zavedení psychotestů zvládli. „Dnes je bereme jako rutinní praxi, je to placená služba,“ poznamenal. Na Slovensku se ceny za vyšetření pohybují okolo osmdesáti eur (zhruba 2000 korun).
Podle Máthého je důležité, aby test prováděl klinický psycholog, který může odhalit skryté chorobné příznaky. „Vyšetření trvá až tři hodiny, zahrnuje písemné testy i individuální pohovor. Šetří se nejen intelekt či pohotovost reakcí, ale i možné rizikové poruchy osobnosti, například antisociální či schizoidní,“ popsal Máthé.
Rakušan představil kvůli střelbě na FF opatření pro vyšší bezpečnost, oslovit chce i influencery
Při vyšetření se také zkoumá, zda žadatel člověk nemá sklony k užívání drog nebo není závislý na alkoholu. Podle Mathého neprojdou testy zhruba čtyři lidé ze sta. „Určitě se nedá zabránit všem incidentům se zbraní, ale počet rizikových držitelů se sníží,“ uvedl k opatření. Dodal, že osobně by na Slovensku zkrátil lhůtu pro opakované psychologické vyšetření ze současných deseti let na pět.
Slovensko v posledních letech zaznamenalo několik incidentů se střelnými zbraněmi. Loni v říjnu střílel v Bratislavě z okna domu na náhodné kolemjdoucí na ulici. Čtyři zranil. Následně střílel i na policisty, kteří ho zastřelili.
Na podzim 2022 zastřelil útočník dva lidi před bratislavským gay klubem, jednu ženu postřelil.
Na Slovensku je nyní přes 150 tisíc držitelů zbrojního průkazu a přes 440 tisíc registrovaných střelných zbraní. Tamní ministerstvo vnitra registruje zvýšený zájem o zbraně - podle jeho údajů přibylo v roce 2021 přes 12 tisíc držitelů zbrojního průkazu, o rok později přes 16 tisíc.
„Je možné to vysvětlit zhoršením bezpečnostní situace v souvislosti s děním na Ukrajině. Ve stejném období ovšem začala platit poměrně rozsáhlá novela zákona o zbraních a střelivu,“ podotkl mluvčí slovenského ministerstva.
Některé zbraně se touto novelou přesunuly nově mezi zakázané, například ty s velkokapacitním zásobníkem.
V Česku je přes milion registrovaných zbraní, víc než ve čtyřikrát větším Polsku
