Sloučená dávka Maláčové může sebrat desetitisícům lidí bydlení

Výpočet, z něhož vychází, ale podle odborníků na sociální bydlení přivodí mnoha domácnostem pokles státní podpory o tisíce korun měsíčně. Lidé podle nich nebudou mít z čeho zaplatit stále dražší nájmy.

Resort práce navrhuje, aby se dávka stanovovala podle prvního decilu tzv. hodnotové mapy nájemného. Jinými slovy, dávka by se odvozovala od deseti procent nejnižších cen na trhu. To ale podle expertů bude mít na spoustu rodin ničivé dopady.

„Výše dávky bude ve většině míst hluboko pod obvyklými cenami nájmů. Protože jde nově o jedinou dávku podpory bydlení, tak tato úprava zasáhne dosavadní příjemce příspěvku na bydlení, včetně seniorů, chudých pracujících, samoživitelů a samoživitelek. Desítky tisíc domácností budou vystaveny riziku ztráty bydlení,“ řekl Právu ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Pokud by byl návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) schválen, tak by se podle analýzy Centra pro společenské otázky dávky snížily až v téměř polovině obcí, a to zejména v chudších regionech.

„V absolutních číslech pobírají dávky na bydlení jen jednotky procent obyvatel, ale mezi nájemníky je příjemcem dávek každý šestý. Přitom už dnes jsou v 90 procentech obcí uznatelné náklady níže, než kolik příjemci dávek reálně platí,“ uvedla pro Právo jedna z autorek analýzy, Lucie Trlifajová.

„Ze 160 tisíc současných příjemců dávky na bydlení může nově dostávat od státu méně skoro sto tisíc rodin nebo seniorských domácností. A nikdo neví, jak v době rostoucích nájmů to pro tyto lidi může být kritické, je to dost riskantní experiment. Příkladem může být Liberec, kde je tržní nájemné průměrně kolem 160 Kč/m2, ale stropovat se bude na úrovni 84 Kč/m2,“ upozornil Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení.

„I podle dat samotného MPSV by zhruba 60 procent současných příjemců příspěvků na bydlení dostávalo nižší dávky na bydlení než v současnosti,“ dodal.

Podle něj se ukazuje, že metodika výpočtu hodnotových map, se kterými ministerstvo pracuje, má velké nesrovnalosti. „Ceny nájmů se odvozovaly od kupních cen bytů, takže tam, kde se byty téměř neprodávají, nebylo z čeho cenu vytvořit, a tam, kde se lidé bytů zbavují pod cenou, jsou ceny naprosto mimo realitu. Několik obcí má tak podle návrhu MPSV cenovou hladinu stropovanou pod 10 Kč/m2 včetně celého Litvínova,“ poukázal Lesák.

V mnoha obcích se ceny stropují hluboko pod tzv. ekonomickým nájemným (to, které pokryje vlastníkovi náklady spojené s chodem nemovitosti). „Nájmy kolem 20 až 30 Kč/m2, s nimiž MPSV u řady obcí v návrhu výpočtu dávky počítá, tedy nemůžou nikdy pokrýt základní náklady spojené s provozem bytů. I podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je sociální nájemné kolem 60 Kč, navíc zde jde o klasické tržní nájemní byty,“ uvedl Lesák.

„U každého člověka v každém městě to bude různé. Tam, kde se bude stropovat nově moc nízko, může výše dávky klesnout o pár tisíc měsíčně pro domácnost. Také pro lidi na ubytovnách to bude třeba v Praze o tři čtyři tisíce měsíčně míň,“ dodal.

MPSV se brání, že se ve svém návrhu řídí hodnotovými mapami, které si vyžádalo od MMR. Ovšem ty jsou podle Lesáka spíše jen orientačním nárysem a firma Deloitte, která je vytvořila, podle něj sama navrhuje celou řadu možností a kroků, jak je zdokonalit. „To by vyžadovalo nejméně další půlrok práce. Což by si ale pro tak zásadní reformu dávkového systému čeští občané zasloužili,“ míní Lesák.

MPSV v reakci Právu sdělilo, že svým návrhem úpravy normativních nákladů (tj. limitů nákladů na bydlení – nájmů, služeb a energií, které se započítávají jako nejvýše uznatelné pro výpočet výše příspěvku na bydlení) reaguje na dlouhodobě kritizované nastavení maximálně uznatelných nákladů pro výpočet dávek.

„Při stanovení limitu uznatelných nákladů se MPSV musí v návrhu zákona vyrovnat s určením nejvýše přípustné hodnoty, aby se zamezilo spekulativnímu zvyšování a dokládání vysokých nákladů na bydlení a vyplácení nové dávky,“ uvedl Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva.

Neziskové organizace navrhují výši příspěvku na bydlení určit například podle průměrné nebo mediánové výše nájmů.

To podle Brodského „sice vypadá jako cesta správným směrem, ale zároveň by legálně vytvořila prostor pro účelové zvyšování nájemného příjemcům sociálních dávek do státem garantované hranice“. To by v důsledku mohlo přinést zvýšení nákladů na bydlení u většiny domácností, a nejen u domácností příjemců sociálních dávek,“ dodal Brodský.

Neziskové organizace uznávají, že v některých regionech, kde je mnoho prázdných bytů, je možné, že by vysoký strop dávek mohl být cenotvorný. „Ale kdyby byl místně obvyklý nebo přiměřený, jak navrhujeme, tak by to problém nebyl. Je potřeba mít kvalitní model nebo místní šetření cen. A ve velkých krajských městech jako Liberec nebo Pardubice tak rozhodně nejsou dávky cenotvorné, nájemné tam stoupá strmě z jiných důvodů a jsou to právě rodiny a senioři v těchto městech, kteří na reformu nejvíce doplatí,“ varoval Lesák.

Návrh zákona podle MPSV obsahuje pojistku spočívající v tom, že úřad práce může v odůvodněných případech uznat žadateli vyšší hrazené náklady na bydlení a dávku zvýšit.

Možnost individuální žádosti o navýšení dávky ale není po­dle neziskových organizací systémové řešení. „Jednak není předvídatelný výsledek ani čas, jak dlouho proces může trvat, mezitím už člověk může přijít o bydlení. A hlavně si představme Liberec, kde by takto potřebovalo žádat například tisíc příjemců – to by zahltilo celý systém,“ podotkl Lesák.