Šlechtová ve válce s vojenskými špióny

V úterý situaci kolem komplikované zakázky řešila sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Jednání se účastnila Šlechtová i Beroun. Ten poslancům nechal nahlédnout do zprávy, na jejímž základě ministryně pověřila svou inspekci, aby zakázku začala prověřovat.

„Ve zprávě jsou pouze obecné informace. Závěry, které z nich udělala paní ministryně, mi přišly nadnesené a zbytečně expresivní,“ řekl Právu jeden z členů komise.

Další oslovený poslanec, který se jednání účastnil, jeho slova potvrdil s tím, že mezi ministryní a šéfem zpravodajců byla na jednání nevraživá atmosféra. „Bylo vidět, že Beroun je na Šlechtovou za její interpretaci jejich zprávy rozzlobený,“ uvedl.

Svou roli zřejmě hraje i to, že o Berounovi se mluví jako o možném nástupci Šlechtové na obraně v novém kabinetu ANO a soc. dem.

Šlechtová před třemi týdny uvedla, že zakázku na osm radarů MADR od Izraele v hodnotě 3,6 miliardy korun nechala prošetřit svou inspekcí a poté vojenskou policií kvůli tomu, že letos 8. ledna několik týdnů po svém nástupu na ministerstvo dostala zprávu Vojenského zpravodajství.

„Ta zpráva je naprosto katastrofická k celému procesu zadání a komunikace v této zakázce,“ řekla Šlechtová.

Předseda komise Vít Rakušan (STAN) nechtěl úterní jednání komentovat. „Bod jsme přerušili do příštího týdne, protože si chceme zprávu pořádně prostudovat,“ řekl Právu.

Když Šlechtová informovala o závažných pochybeních v zakázce na radary, rozzlobila tím svého předchůdce Martina Stropnického (ANO), který požádal premiéra Andreje Babiše, aby svolal předsednictvo Bezpečnostní rady vlády. Babiš po jednání rady řekl ministryni, aby zakázku urychleně dokončila.

Dokončení nákupu komplikuje i otázka, zda jsou izraelské radary, které mají nahradit dosluhující sovětské stroje, zapojitelné do systému NATO. Ministryně v pátek oznámila, že alianční výbor ASAB s tím má zásadní problém, protože radary nepocházejí z alianční země.

Babiš byl vyjádřením Šlechtové zaskočen. „Je to zvláštní rozhodnutí. Mluvil jsem s izraelským premiérem Netanjahuem a ty radary, které každý den chrání Izrael před útoky teroristů, tak byly prodány do Kanady. Byl jsem ubezpečen, že v rámci systému NATO to funguje,“ uvedl premiér. Dodal, že jej Šlechtová informovala, že to vyřeší.

Ministryně už dříve řekla, že Kanada sice radary nakoupila, do systému NATO je ale nezačlenila.

V úterý se k otázce zapojení izraelských radarů vyjádřila pardubická společnost Retia, která se má na dodávce izraelských radarů firmy Elta podílet a jejich začlenění a certifikování do systému NATO má zařídit.

Podle mluvčího firmy Retia Andreje Čírtka jenom česká armáda má ve své výzbroji řadu technologií, které jsou zapojeny do architektury NATO a přitom nebyly vyrobeny v alianční zemi. Jako příklad uvedl radary sovětského původu P-37, které mají nahradit izraelské stroje, švédské stíhací letouny Gripen či švédský systém protivzdušné obrany RBS-70.

„Zájmem NATO je ochrana dat v systémech řízení a velení, nikoliv určovat místo jejich výroby, pokud se jedná o spřátelenou a vůči NATO partnerskou zemi,“ uvedl Čírtek s tím, že firma Elta dodala např. radary do letounů systému včasné výstrahy italských vzdušných sil CAEW Gulfstream 550.

„Ty se již účastnily aliančních cvičení a posílaly data do aliančních systémů,“ dodal Čírtek.