Článek
„Nejvyšší nárůst počtu nemocných s akutními respiračními infekcemi evidujeme u školáků. Aktuálně nejvyšší nemocnost má nadále Jihomoravský kraj, mezi regiony ale nejsou významné rozdíly,“ informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Rhinoviry způsobují například infekční rýmu, ale i záněty plic nebo záněty středního ucha. Projevují se zvýšenou teplotou a zasahují hlavně horní cesty dýchací. Chřipka je zatím spíš výjimečná, její nástup se očekává až s přelomem roku.
Nejvíc respiračních infekcí je u dětí do pěti let – v přepočtu 3497 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Postupně se ale nákaza přesouvá na starší děti a dospělé.
Virová, nebo bakteriální? Příznaky a léčba angíny
„Aktuálně se v České republice vyskytuje řada nechřipkových respiračních virů včetně mykoplazmat,“ uvedl Kynčl.
| Viróza skolila i několik členů sněmovní vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kvůli čemuž bylo pondělní jednání kratší než v minulosti. |
|---|
Epidemiologové upozorňují, že s podzimem a návratem dětí do početných školních kolektivů dochází touto dobou k šíření respiračních infekcí pravidelně. Neobvykle vysoký je ale počet zápalů plic, zejména u dětí.
Zápaly plic, střevní infekce
Mohou za ně z velké části právě mykoplazmové infekce, které se mohou vyvinout i do těžších forem zápalů plic. Tato bakteriální infekce se ale dá léčit antibiotiky, na rozdíl od rhinovirů nebo třeba covidu a chřipky. U těch si musí lidé vystačit s léky tlumícími horečku nebo kašel.
„Mykoplazma má zvláštní chování. Je to sice bakterie, ale chová se trochu jako virus. Tělo s tím těžko bojuje a může se v tu chvíli stát příčinou zápalu plic,“ vysvětlil primář dětského oddělení v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.
Lékaři se domnívají, že vysoké počty mykoplazmových infekcí souvisejí nejen s oslabenou imunitou lidí, ale i s nadužíváním antibiotik.
Právě rezistence vůči léčbě antibiotiky se čím dál více projevuje i u střevních onemocnění, například těch způsobených bakterií Escherichia coli. O čtvrtinu se podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Heleny Žemličkové ze SZÚ zvýšila četnost infekcí krevního řečiště vyvolaných touto bakterií.
„Bakterie rezistentní k antibiotikům se šíří stejně jako ty citlivé. Nemusím brát antibiotika vůbec, přesto se mohu nakazit rezistentní bakterií,“ vysvětlila. Každý podle ní může přispět tím, že nebude od lékaře chtít antibiotika, pokud nejsou potřebná.
Nemocnice hlásí vysoké počty dětí s těžkými zápaly plic
