Článek
Odbory jsou již měsíce kvůli nastalé situaci ve stávkové pohotovosti, včera se sešly s náměstkyní ministra školství Evou Bartoňovou, která jim představila výhledy rozpočtu pro příští rok. Čísla však uklidňujícím dojmem nezapůsobila, podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Vondráčkové by bylo „hodně optimistické“ tvrdit, že regionální školství zůstane alespoň se stejnými financemi jako letos. Jasno by ale o rozpočtových výhledech mělo být v srpnu.
| Ořezávání mezd ve školství |
|---|
| Ministerstvo školství musí do konce roku ušetřit v oblasti regionálního školství, tedy na základních a středních školách, 1,9 miliardy korun. Kvůli tomu kraje snížily od začátku léta školám rozpočty a ředitelé často nemají jinou možnost než snížit učitelům tarifní platy. |
| Mnohde odebírají ředitelé pedagogům osobní hodnocení, což vychází zhruba na tisícovku. V některých krajích však už školy nemají kde škrtat. |
| Od ledna ředitelé dostali do rukou speciální nástroj v podobě zrušení tzv. věkového automatu. Podle něj museli ředitelé zvyšovat učitelům platy úměrně s jejich nabývajícími zkušenostmi, nyní jej ale respektovat nemusí, ba co víc, mohou pedagogy přeneseně řečeno vrátit na začátek kariéry se základním platem. |
| Ještě hůře si vedou některé vychovatelky družin a mateřských škol, které mohou ředitelé přeřadit do nižších platových tříd, což pro ně znamená pokles příjmů o několik tisíc korun. |
Podle tabulek jsou vychovatelé řazeni do 9. platové třídy, která jim zaručuje nejnižší plat 20 a nejvyšší 22 tisíc korun. Jestliže jim ředitel odebere část kompetencí, může je přeřadit do 8. platové třídy, ve které mají nárok na 15 až 17 800 korun, což už se blíží mzdě nepedagogického pracovníka, který si v průměru přijde na 14 tisíc.
S vysokoškolským diplomem mezi nekvalifikovanými
„Letos poprvé se objevily desítky dotazů od učitelů, co mají dělat, že jim ředitelé snižují tarify, platové stupně a hlavně úvazky,“ hlásí šéfka školských odborů Libereckého kraje Alena Losová. Nejkřiklavějším případem je kauza vedoucí vychovatelky jedné z místních škol, kterou ředitel poslal z 10. platové třídy do osmé.
„U ní to dělá sedm tisíc. Byla vedoucí vychovatelka, které vzal ředitel funkci. S vysokoškolským vzděláním je teď v osmé třídě, kde jsou lidé nekvalifikovaní, bez patřičného vzdělání, kteří nemohou samostatně pracovat,“ popsala pro Právo Losová. Jméno vychovatelky si ale přála utajit, aby ji nevystavovala problémům.
Žena totiž odmítla podepsat platový výměr, protože je podle Losové zatím neplatný, a tak ji čekají s ředitelem školy ještě vyjednávání.
„Pokud si někdo dělá vysokou školu, aby si zvýšil kvalifikaci a byl za to i náležitě ohodnocen, a pak se z měsíce na měsíc doví, že bude mít o sedm tisíc míň, tak je to docela hodně nepříjemné,“ poznamenala Losová.
Odboráři v kraji zaznamenali zatím desítky podobných případů, i když ne tak drastické. Losová ale očekává, že případů bude přibývat, protože v září začnou školy opět řešit, jestli mají dost peněz do dalšího školního roku.
Mnohé vychovatelky mají fakt strach o místo a mlčí.
Jak už Právo před časem informovalo, vychovatelky z družin byly svévolně přeřazovány do nižších platových tříd i v jiných krajích. „Těžko se to dá vyčíslit, protože mnohé vychovatelky mají fakt strach o místo a mlčí,“ vysvětlila odborářka Jana Brdová, která má danou problematiku na starosti.
V Brně například podle ní zasahovala školská inspekce a inspektorát práce, ale výsledky zatím žádné nedostala. Dvě vychovatelky jsou nadále v 8. třídě, a to má jedna z nich také vysokoškolské vzdělání, které by jí mělo garantovat lepší mzdové podmínky. Podle Brdové těmto vychovatelkám zůstala stejná práce, jaká náleží lidem z vyšších tříd.
Dalším výrazným příkladem byl případ z Olomoucka, kde byly vychovatelky rovněž přeřazeny do nižší třídy. „Ale tam bohudík zasáhl kraj a vrátily se tam, kam mají,“ uvedla Brdová.
Podle ní si totiž ředitelé s argumentem, že zkrátka nemají kde brát, nemohou vystačit. Jestliže poškozené vychovatelky nadále připravovaly vzdělávací plány, nemohly být do nižší třídy vůbec přeřazeny.
Mohou pomoci krajské úřady?
„Peníze tady nehrají roli - jednou jsou tabulky pro tarifní platy, takže bohužel. Ředitel to zkrátka musel někde vyškrábat,“ zdůraznila Brdová.
Také resort školství dal v tomto případě Brdové za pravdu, když uznal tento postup za protiprávní. Z dřívějšího vyjádření resortu vyplývá, že by jim musel ředitel ubrat na pracovní náplni, ale pak by ji musel nějak zajistit.
Jak se ale ukázalo na Liberecku, i s tím si dokáže ředitel poradit, a to tak, že plánování jednoduše svěřil někomu z vedení školy. Zřejmě ale i tento krok bude předmětem šetření inspektorátů práce a školství, které se momentálně danými podněty zabývají.
Brdová naznačila, že ředitelé zoufalí z nedostatku financí by mohli hledat pomoc u zřizovatelů na krajských úřadech. „Byla jsem na jednání ve Středočeském kraji, a když jsem se tam na to ptala, tak mě ujistili, že ředitelé, kteří si zažádali, že jim chybí na tarifní platy, tak všem bylo dodáno to, co měli mít. A ve středních Čechách nemám jediný ohlas, že by na něco takového docházelo,“ řekla Právu Brdová.
Schválnosti pana ředitele
Její kolegyně Iva Němcová ze ZŠ Kácov ale o podobných praktikách ví své. „Učitelé zde dostávají jen 80 procent ze základního platu a za to učí. Je to škola na výjimku, a pokud by nedostávali 80 procent, tak by museli propouštět. Takže obec jim nabídla 80 procent, a oni na to tedy přistoupili. Situace je taková, že tady místa nejsou,“ řekla Němcová.
Učitelé jsou na tom vesměs o něco lépe než vychovatelky, protože jejich minimální plat činí 20 tisíc korun. Nicméně ani jim se nelíbí, když jim šéf z ničeho nic strhne třeba čtyři tisíce korun. I takové případy byly zaznamenány.
V oblasti Brno - venkov ředitel jedné školy k takovému kroku přistoupil, ale učitelé se začali bránit a s pomocí odborů dospěli ke kompromisu, který jim zaručuje vyšší osobní ohodnocení, a učitelé by v celoročním průměru měli vyjít s platem nastejno.
„Tento ředitel měl nějakou rezervu, měl nárůst žáků, takže on se s tím velice dobře mohl vypořádat. Byla to z jeho strany spíš schválnost,“ řekl Právu místní odborový předák Petr Holánek.