Článek
Malí cizinci, kteří mají problémy domluvit se česky, pocházejí nejčastěji z Číny, Vietnamu, Ukrajiny, Běloruska, Ruska, balkánských zemí či Kazachstánu. Ministerstvo školství evidovalo loni v českých základních školách 1559 dětí ze států EU, z ostatních evropských zemí jich bylo 6256 a ze zbytku světa 4887.
„U nás neexistuje systém, v jehož rámci by se těmto dětem dostalo jazykové přípravy třeba v podobě intenzivního dvouměsíčního mimoškolního kurzu. Pro ředitele to znamená, že ze zákona by nějakou jazykovou přípravu zajistit měl, ale v praxi to moc nefunguje,“ řekl Právu Lukáš Radostný z neziskové organizace META, která se na rozvoj cizinců specializuje.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Asistent z peněz kantorů
„Když mají žáka, který neumí česky, tak si nemohou říct, teď rychle potřebuju zajistit výuku češtiny, ale musí čekat na nějakou dotaci, podat žádost. Rozvojové projekty se vypisují jednou ročně, je to nepružné a pro školy nešťastné,“ vysvětlil Radostný.
Podle něj by bylo přínosem, kdyby si školy mohly říct o asistenta pedagoga. Jenže než se vyřídí byrokratická mašinérie s podáním žádosti, je už pro dítě pozdě. Krajský úřad, který na doporučení poradenského centra může poskytnout peníze na mzdu asistenta, nemusí poslat ani korunu, což se stává běžně.
Podle Radostného se občas ředitelé rozhodnou, že mzdu asistenta zaplatí z peněz určených na odměny kantorů, protože všichni pochopí, že je asistent zapotřebí. Ale také to může budit zlou krev. Další problém tkví v tom, že učitelé nejsou na spolupráci s asistentem připraveni, protože dosud většinou svou roli ve třídě vnímají jako bezkonkurenční autoritu.
Navíc asistentů, kteří by uměli pomoci právě těmto dětem, není mnoho. A ani nejlepší češtináři nemusí umět naučit češtinu cizince, který česky neumí, aby se stala jeho druhým vlastním jazykem.
Potřebují podporu
Existují však školení. Ústav pro jazykovou odbornou přípravu má na výuku češtiny jako druhého jazyka dvousemestrální kurz. Také META několik akreditovaných kurzů pořádá včetně rekvalifikačních kurzů pro asistenty. META také na stránkách www.inkluzivniskola.cz nabízí rady, zkušenosti jiných škol a další aktivity, díky nimž specializovaných učitelů přibývá.
Rovněž může na krátký čas asistenty poskytnout zdarma, pokud na ně má prostředky z vlastních projektů. „Děti mají úžasnou schopnost, že když dostanou nějakou podporu, tak jdou dopředu velmi rychle. Žák během několika měsíců základní bariéru překoná,“ uvedl Radostný.
Jenže podpora dnes stojí především na odhodlání zaměstnanců školy. „Často se setkáváme s tím, že učitelé bez nároku na odměnu sami doučují po vyučování. Ale nemělo by to být postavené na dobrovolnosti učitelů,“ dodal Radostný.
Základní škola Jižní IV. v Praze má s výukou a začleňováním cizinců bohaté zkušenosti. „Využíváme grantového řízení na výuku češtiny pro cizince v odpoledních hodinách. A také využíváme asistenty,“ řekl Právu ředitel Daniel Kaiser. Ale s těmi asistenty to není jen tak. Jedná se většinou o bývalé učitele ze zahraničí, kteří už češtinu bezpečně ovládají, udělali si kurz a dnes doučují malé cizince.
Jenže asistenti nejsou primárně určeni cizincům, ale dětem se zdravotními či mentálními handicapy. Těm se musí věnovat pětadvacet hodin týdně, zbývajících pět hodin, které jsou v rámci úvazku určeny také pro přímou práci s dětmi, věnují doučování cizinců.
Na mzdové prostředky získává Kaiser od magistrátu 50 procent, zbytek jde z pronájmu prostor školy, vyvařováním pro externí strávníky či od sponzorů. Podle Kaisera jde především o ukrajinsky a rusky mluvící děti, jejichž jazykem hovoří i asistenti. Ale jsou zde i děti vietnamského původu s českým občanstvím, které však česky neumí.
Spolužáci pomohou
S takovou situací se nepočítá a není zde nárok na dotace. V takových případech zapojuje i děti, které mají pomoci dítě z ciziny vtáhnout do kolektivu. „Máme tady Filipínku, se kterou se vůbec nedalo domluvit, ale hodně pomáhá přítomnost mezi dětmi, to hodně motivuje,“ řekl Kaiser. Spolehnout se však může také na dobrovolnou pomoc asistentů nebo školní psycholožky.
Potvrdil také, že děti se učí rychle. „Je jedno, jestli nastoupí do první nebo do sedmé třídy. Prvním rokem začnou rozumět a rozmluví se. Druhým rokem už jsou nuceny, aby se učily víc, protože už je z češtiny musíme hodnotit, a třetím rokem už jsou obvykle schopné fungovat,“ popsal.
