Článek
„Zabýváme se revizí vzdělávacích programů, změnou způsobu a obsahu výuky. Je třeba zajistit, aby se už od základní školy začali lidé učit o genderově podmíněném násilí, diskriminaci a lidských právech. Děti by měly vědět, kde jsou meze a jak něco takového nedopustit,“ uvedl pro Právo Balaš na mezinárodní konferenci o násilí na vysokých školách konané pod záštitou českého předsednictví v Radě EU.
Nevhodné chování na univerzitách
Dodal, že odborníci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zatím musí prodiskutovat, do jakého předmětu tyto otázky zařadit. „Jestli do výuky občanské výchovy, nebo někam jinam,“ podotkl Balaš.
Dvoudenní mezinárodní konference, která ještě v pátek pokračuje, se zabývá především tím, jak zamezit násilí v akademickém prostředí. Letos sami studenti upozornili na několik případů nevhodného chování na univerzitách.
Třeba vedení Palackého univerzity v Olomouci rozvázalo pracovní poměr s pedagogem filozofické fakulty kvůli porušení etického kodexu. Měl se dopustit ponižování, šikany a sexuálního obtěžování studentů. „V poslední době to bohužel sleduji, dotýká se mě to. Je to samozřejmě špatně, že se něco takového děje. Pochopitelně vysoké školy jsou problematické, protože je tam nerovné postavení subjektů a může se stát, že učitel postavení zneužije. Je dobře tomu předcházet a jsou potřeba preventivní programy,“ komentoval včera ministr Balaš.
Dodal, že by dobrým nástrojem pro pomoc obětem mohl být například školní psycholog, aby měl poškozený možnost se obrátit někam pro pomoc. Zároveň je rád, že instituce začaly na podobné kauzy reagovat například zřízením funkcí ombudsmanů.
Oběti se bojí
Podle výzkumu o genderově podmíněném násilí na vysokých školách UniSAFE, jehož závěry byly na konferenci představeny, se 62 procent ze 42 tisíc respondentů ze 46 evropských univerzit setkalo s nevhodným jednáním. Mimo jiné se šikanou, psychickým nátlakem nebo sexuálním obtěžováním.
Výzkum také zjistil, že zdravotně postižení, chronicky nemocní či respondenti z rasové či sexuální menšiny se spíše stávají oběťmi.
„Souvisí to s mocenskou nerovností, třeba ve vztahu s vyučujícím,“ konstatovala socioložka Zuzana Andreska z Akademie věd České republiky a Národního kontaktního centra – gender a věda, která na výzkumu spolupracovala.
Dodala, že také se oběti bály jednání nahlásit, aby nemusely z univerzity odejít. Podle ní jeden z nástrojů, jak proti takovým případům bojovat, je průběžné vzdělávání pedagogů, které by mělo nařídit ministerstvo školství.
Ministerstvo školství chystá změnu školních poradenských pracovišť
