Školství už teď chybí miliardy, přitom se chystají další škrty

Nedávno schválený zákon, který zaručuje učitelům úroveň mezd, je ovšem nejasný. „Pokud by mělo platit, že učitelé budou v průměru v daném roce dostávat 130 procent průměrné mzdy daného roku, bylo by zapotřebí pro příští rok 27 miliard navíc,“ řekl Právu ekonom a šéf Institutu CERGE-EI Daniel Münich.

Odhad zahrnuje předpoklad, že letos platy učitelů porostou o čtyři procenta, jak vláda slíbila. Loni plat učitelů bez řídících pracovníků a pomocných pedagogických sil činil v průměru 46 521 měsíčně. Münich také při výpočtech vycházel z dubnové prognózy růstu republikové průměrné mzdy ministerstva financí.

A kalkulace vychází z počtu učitelů v roce 2022. „Podle mě se ale počet učitelů zvýší o dvě procenta, což by znamenalo další náklady navíc,“ poznamenal.

Jak se budou propočty dělat, to vláda zatím nevyjasnila. Pouze ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se nechal slyšet, že jediným přesným záchytným bodem je průměrná mzda předminulého roku, tedy v tomto případě roku 2022, kdy byla na výši 40 353 korun.

To by znamenalo, že by ministerstvo školství potřebovalo na platy učitelů jen devět miliard navíc. „Ale to by platy učitelů v roce 2024 zůstaly fakticky na 114 procentech průměrné mzdy, tedy by se jen o malinko zvedly oproti letošku. Tím by ČR opět patřila k třetině zemí OECD s nejnižšími relativními platy učitelů,“ dodal Münich.

Škrty si ministerstvo školství nepřipouští a s navýšením prostředků počítá.

„Konečný výsledek závisí na kolektivním rozhodnutí vlády. Ministerstvo školství poslalo resortu financí podrobné vyjádření k jeho návrhu a upozorňovali jsme na dopady, které by měl. A to i z hlediska zákonných závazků, stejně tak vládního prohlášení,“ řekl Právu náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Vládní prohlášení mimo jiné třeba garantuje, že podíl výdajů HDP na vzdělávání a školství má odpovídat průměrným měřítkům OECD. A za tím ještě Česká republika pokulhává.

„Je třeba si k tomu v klidu sednout a připomenout si závazky, co lze dlouhodobě a co krátkodobě,“ dodal Nantl.

Nové výdaje by se ale měly týkat i dalších zaměstnanců školství. Inflace dopadá i na nepedagogické pracovníky, tedy kuchařky, školníky, uklízečky či hospodářky. Jejich průměrná mzda byla loni na úrovni 26 512 korun.

Nevyřešená je momentálně také situace kolem ostatních pedagogických pracovníků, mezi něž spadají asistenti, trenéři, vychovatelky v družinách, ale i v dětských domovech nebo také školní psychologové a speciální pedagogové.

Původně chtěla koalice i tuto skupinu zařadit k závazku 130 procent průměrné mzdy, ale na poslední chvíli ji z programového prohlášení i zákona vyřadila.

Šéf školských odborů František Dobšík navrhuje, aby se platy ve školství plošně navýšily o deset procent. Průměrný plat učitelů včetně vedoucích pracovníků by se tak navýšil na 55 167 korun, což by odpovídalo 136,7 procenta průměrné mzdy z roku 2022.

O desetinu by si měli podle odborů polepšit i ostatní pedagogové a nepedagogové. Celkově by to podle odborů vyšlo na 15 miliard. O takové částce hovořili i koaliční poslanci.

Jednání o rozpočtu by se měla posunout za týden, jakmile skončí vládní prázdniny. Škrty ministerstva financí odmítá jak Bek, tak ekonom Münich.

„Školství z principu nemůže být předmětem konsolidačních opatření, protože ta řeší problém strukturálního deficitu. Takové škrty jsou dlouhodobé, skoro natrvalo,“ zdůraznil pro Právo Münich.

„A předpokládám, že nechceme spadnout ve školství opět na téměř nejnižší úroveň OECD, když má vláda v prohlášení napsáno, že míří na průměr OECD. Pokud se ve školství peníze ušetří, což možné je, tak tam mají zůstat,“ dodal.