Článek
Vláda aktuálně řeší rozpočet na příští rok. Tvrdil jste, že finance pro resort školství by se z letošních 284 miliard měly zvednout ke 300 miliardám korun, což je ale podle odborníků i tak málo. Kolik byste si pro svůj resort skutečně přál?
Kdyby nebyla rozpočtová omezení, tak by bylo dobré si dojít pro 40 až 50 miliard korun navíc, které v systému chybí. Nešel jsem do jednání s tím, že dostanu všechno, ale řídím se programovým prohlášením. Mým cílem je, aby se deficit resortu, který je aktuálně 50 miliard korun, do konce volebního období zacelil.
Kolik financí školství skutečně dostane?
Těch 300 miliard korun, o kterých jsem mluvil, je včetně evropských fondů. U nich ještě bude pokles meziročně o osm miliard, takže hodnota, na kterou bychom cílili včetně evropských projektů, je asi 292 miliard korun.
Nejste zklamaný?
Samozřejmě, že bych chtěl vyšší částku, ale dohoda s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) je, že do roku 2029 naplníme programové prohlášení. Ustoupil jsem z jednorázového navýšení pro rok 2027 výměnou za to, že v dalších letech to půjde nahoru.
Legislativa říká, že učitelé by měli brát 130 procent průměrné hrubé mzdy. Vy jste jim sliboval průměrný plat 75 tisíc korun. Podaří se vám toho dosáhnout?
Za vlády Petra Fialy (ODS) byla částka na učitele počítána na 130 procent průměrné hrubé mzdy z dva roky starých dat. Do kalkulací navíc vůbec nezahrnovala růst platů nepedagogů a dalších pracovníků ve školství, na které ředitelé škol z prostředků na učitelské platy dopláceli.
Dohoda je, že na příští rok budou výdaje škol na podpůrné pozice, ale i třeba ty související s indexací (navyšování objemu peněz pro konkrétní školy podle náročnosti vzdělávání, například kvůli vyššímu podílu sociálně znevýhodněných žáků - pozn. red.) a další, finančně pokryté a částka na platy učitelů se bude počítat na 130 procent průměrné hrubé mzdy před dvěma roky.
V roce 2028 už budeme počítat s průměrem z roku 2027 a v roce 2029 budeme finance počítat z odhadu pro aktuální rok. Tak bychom měli docílit závazku 75 tisíc průměrného učitelského platu a 50 tisíc nástupního platu.
Zlepší se učitelské platy už v roce 2027?
Pevně věřím, že se z údolí, kam se dostaly za ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a ministra školství Mikuláše Beka (STAN), kdy spadly na 108 procent průměrné hrubé mzdy, zvednou. Doufám, že letos budeme zhruba na 111 až 112 procentech průměru, vztaženo k tomuto roku. V roce 2027 porostou ke 113 až 115 procentům a v dalších letech nás čekají větší skoky, abychom se na konci funkčního období této vlády dostali ke 125 až 130 procentům průměrné hrubé mzdy daného roku.
Bude s těmi nárůsty kalkulovat i střednědobý výhled rozpočtu na další roky, který by vláda podle zákona měla ukázat?
Nevím, jak bude ministerstvo financí konstruovat střednědobé výdajové rámce, ale já mám dohodu a politický příslib ministryně, že to uděláme, jak jsem popsal.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura, jehož hnutí SPD je váš koaliční partner, nedávno navrhl zrušit devátý ročník povinného základního vzdělávání, čímž by stát údajně ušetřil 50 miliard korun ročně. Poradil mu to náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Rychle se toho chytil i premiér Babiš, kterému jste musel vysvětlit, že ty úspory nejsou skutečné. Jak se vám v takovém prostředí pracuje?
Izolované zrušení devátých tříd, o kterém Machova studie hovoří, je nesmysl, žádné úspory by nepřineslo, je nepromyšlené a čísla nesedí. To je názor jak ministerstva školství, tak i financí, které ten materiál rozcupovalo, tudíž za mě to není něco, čím bych se měl zabývat. Samozřejmě bych byl mnohem raději, kdyby se předseda Sněmovny nebo pan náměstek přišli zeptat na stanovisko ministra školství dříve, než takové věci vystřelí do prostoru.