Školské odbory zakládají stávkové výbory

Na sjezdu jste obhájil pozici předsedy a do dalšího období nastupujete s požadavkem na plošné desetiprocentní navýšení mezd ve školství pro příští rok. Lze toho dosáhnout?

Tento požadavek byl odhlasován a platí. Týká se to všech kategorií zaměstnanců ve školství, které zastupujeme. Chceme o tom s vládou jednat i proto, že tady byla vysoká inflace a platy reálně šíleně poklesly.

Vláda se jednak musí nějak vypořádat s navýšením platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy v roce 2024. Teď jsou na úrovni 120 procent. Také bylo přislíbeno, že se vytvoří nová tarifní tabulka pro další pedagogické síly, jako jsou třeba asistenti. I ta by měla růst mezd zohlednit. Tam spadají i speciální pedagogové, školní psychologové či vychovatelky v dětských domovech a diagnostických ústavech, a zejména v jejich případě nám bylo při kulatých stolech inzerováno, že se na ně nezapomene. Ale nevím, v jakém je to stadiu. V rámci slavnostního zahájení sjezdu v pátek nebyl velký prostor o tom jednat s ministrem Bekem.

A co se týče nepedagogických pracovníků?

Tito pracovníci jako kuchařky, školníci, uklízečky, hospodářky jsou součástí balíku za veřejné služby. Příští týden budeme mít jednání za všechny, kteří do této tabulky spadají. To jsou například zaměstnanci v kultuře nebo z části sociálních služeb. Premiér Petr Fiala i ministr práce Marian Jurečka už byli osloveni, ale reakci nemáme. Jenže státní rozpočet už se musí začít připravovat. Chceme o tom jednat.

Hovořili jste s ministrem Mikulášem Bekem o tom, podle jakého klíče se bude vypočítávat pravidelná valorizace platů učitelů tak, aby činily 130 procent průměrné mzdy? Podle ministra Beka by se to mělo odvíjet od průměrné mzdy dva roky zpětně, ale to by ve skutečnosti za cílem 130 procent průměrné mzdy v daném roce výrazně kulhalo.

Pan ministr po nás chce nějaký propočet a řekl, že oni si ho dělají taky. V nejbližší době si je máme předložit a vyjednávat.

Jak se tvářil na návrh navýšení o deset procent všem?

O tom jsme hlasovali až v sobotu, kdy už tam nebyl. Chci mu to říct osobně, a ne přes média.

Dohodli jste se s kolegy v rámci sjezdu na zakládání stávkových výborů?

Výzva platí, ale není v poloze vyhrožování, spíš prevence. Prázdniny se blíží a řešení současné situace bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury v září. Přes prázdniny čerpáme řádnou dovolenou, tak chceme, aby byli kolegové připraveni.

Jak hladké to schvalování bylo?

Není to jen o platech. Silný hlas zazníval ohledně garance pracovních podmínek.

Také jste si vytyčil cíl, aby rozpočet pro školství činil šest procent hrubého domácího produktu. Nyní je to 4,6 procenta. Není to příliš ambiciózní požadavek?

To se samozřejmě nedá vyřešit z roku na rok. Je to dlouhodobější záležitost. Chceme se dostat na úroveň rozvinutých zemí OECD, což je třeba velká část Evropské unie.

Vláda si vytyčila dostat se k průměru OECD, ale tam máte i spoustu rozvojových zemí, které ten obecný průměr výrazně snižují.

Tématem sjezdu byl i nástup umělé inteligence do škol. K čemu jste dospěli?

Chceme, aby to bylo ve školách jako doplněk vzdělávání. V materiálech OECD jsme totiž zaregistrovali, že by se z toho mohla vyklubat snaha nahrazovat učitele. Mohl by prý vzniknout balíček Microsoftu Učitel základní školy – kupte si ho a nepotřebujete učitele.

Hodně to zjednodušuji, ale chci říct, že by se měla vymezit jasná pravidla. Neměl by to být cíl, jak řešit problematiku vzdělávání, protože ta má i silný socializační rozměr, ne jen cíl vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat.