Článek
Školství předpokládá, že studenti začnou splácet až poté, co dosáhnou průměrného platu, ale úroky by jim až do této doby narůstaly. Čím déle budou splácení odkládat, tím logicky tučnější zisk z úroků získají banky.
Například ekonomka Klára Hamatová Právu napsala, že ji článek inspiroval k výpočtu výhodnosti úvěru pro banku. Z propočtu vyplývá, že při školném 20 tisíc ročně a půjčce 100 tisíc korun (studium je pětileté) by úrok činil v prvním roce studia tisíc korun, v druhém dva tisíce a v pátém logicky pět tisíc.
Při splátkovém kalendáři deset let, s odkladem splátky jistiny pěti let, by výše úroku činila 67 500 korun, diskontovaný úrok pak 59 515 Kč.
Průměrný plat až po pěti letech studia
Předpokladem výpočtu je, že student dosáhne na průměrný plat, kdy začne splátky hradit, už po pěti letech studia. „V průběhu studia a prvních pět let po jeho skončení splácí student pouze úrok ve výši pěti procent. Úvěr na studium bude splácet deset let, vždy k 31. 12.,“ popsala konstrukci svého výpočtu Hamatová.
Jestliže bude odklad splátek jistiny, kdy se bude čekat na dosažení průměrného platu, třeba patnáct let, úroky se vyšplhají už na 117 500 korun. To může být příklad učitelů, kterým plat roste pomalu, zatímco třeba IT specialistům mnohem rychleji.
Dnešní studentské půjčky jsou přitom úročeny sazbou 8,9 % p. a. a je pevná po celou dobu splácení úvěru. „Splácení úvěru si může student odložit. Během studia klient splácí pouze úroky, po skončení studia pak začne splácet jistinu. Za odklad splátek klient neplatí žádný poplatek,“ řekl Právu Jan Holinka z tiskového centra ČS.