Článek
„Když se řekne odložené školné, tak to není úplně přesný pojem,“ řekl v ČT Wilhelm a vysvětlil: „Školné nebude odložené. Pokud bude zákonem stanoveno, tak bude platit okamžitě. A každý student bude mít jednu z povinností platit školné okamžitě.“
Dosud přitom představitelé trojkoalice, vláda i ministerstvo školství – i přes nevoli TOP 09 – jednohlasně tvrdili, že platby za vysokoškolské studium budou od roku 2013 odložené. To znamená, že školné měli studenti splácet, až když dosáhnou průměrného platu v zemi.
S odloženým školným počítá i koaliční smlouva. Byť je pravda, že obsahuje v samém závěru odstavce o odložených platbách i větu, že bude-li mít „student zájem zaplatit ihned, bude mu to umožněno“. Aby totiž ušetřil za úroky. Na této větě, tedy přímém školném, je teď, zdá se, celý chystaný systém plateb postaven.
Wilhelm sice uvedl, že jestliže bude student chtít, bude si moci vzít na školné zvýhodněnou půjčku, ale to v sobě skrývá různá nevyzpytatelná rizika.
Banky by vysokým školám – školství tvrdí, že za pomoci státní záruky – zaplatily za studenty už v průběhu studia. Studentům by vznikl závazek splácet v budoucnu. V dokumentu, který má Právo k dispozici, školství ale přitom zdůrazňuje, že nový model musí hlavně co nejméně zatížit veřejné rozpočty.
Úroky platit už během studia?
Co to znamená? Není tak vůbec jisté, zda třeba studenti nebudou muset už v průběhu studia platit bankám úroky. „Odložené budou splátky za školné (jistina), na které si student půjčí,“ řekl totiž Wilhelm, o úrocích nepadlo ani slovo. Ty se přitom v naprosté většině případů splácejí jako první. To je i případ České spořitelny.
Banky se totiž už na školné chystají a nejspíš jen modifikují produkty. Pro studenty VŠ, VOŠ, doktorandského a MBA programu s trvalým pobytem v ČR poskytuje právě spořitelna půjčku na studium (až 300 tisíc) už dnes.
„Úvěr poskytujeme zdarma. Úroková sazba činí 8,9 % p. a. a je pevná po celou dobu splácení úvěru. Splácení úvěru si může student odložit. Během studia klient splácí pouze úroky, po skončení studia pak začne splácet jistinu. Za odklad splátek klient neplatí žádný poplatek,“ řekl Právu Jan Holinka z tiskového centra ČS.
Soukromé banky se tak do systému nejspíš zapojí, byť Národní ekonomická rada vlády (NERV) loni navrhla, aby studentské půjčky byly poskytovány jen skrze státem ovládanou Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. I školský expert ODS Walter Bartoš, jak už Právu řekl, se ale přiklání k variantě, podle níž by půjčky poskytovaly soukromé banky ve spolupráci se státem.
Proti opozice, ale i akademici
Není tím ale rovněž jasné, co se bude dít, nastanou-li problémy – například ztráta místa – a najednou si student nebude moci dovolit hradit splátky za vysokou školu. Též není jisté, na kolik třeba vyjde pojištění na tento typ úvěrů.
Trojkoalice zatím rovněž nedojednala, zdali by zaměstnanci, kteří dosáhnou na průměrný plat až po 33 letech praxe, což je i případ učitelů, začali splácet školné krátce před důchodem.
Zásadně proti školnému je Rada vysokých škol i opozice. V zemích, kde bylo zavedeno, podle rady prý poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují. Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání.
„Absolventi nejsou schopni půjčky splácet,“ upozorňuje na zkušenosti ze zahraničí předseda Studentské komory rady Miroslav Jašurek.
Maximální výše školného by měla být podle vlády 10 tisíc korun za semestr čili 20 tisíc korun ročně. Podle ministra Dobeše je potřeba neřešit školné přímo v přichystaném vysokoškolském zákoně.
„Mohla by totiž přijít vláda sociální demokracie a kvůli tomu by se novelizoval celý zákon, což je zbytečné,“ řekl Právu ministr. Platby chce proto dát do zákona o finanční pomoci studentům. Návrh by měla vláda projednávat pravděpodobně už v říjnu, příští rok se bude pracovat na paragrafovaném znění zákona.
Návrh je podle soc. dem. nepřipravený, absolventy nelukrativních oborů dostane do dluhové pasti. Uvedl to školský expert strany Ivan Ohlídal.