Článek
"Počítáme i s tím, že by si při daňovém přiznání student odečítal úrok z daňového přiznání, a pracujeme i s možností, že zaměstnavatel by ho mohl jednorázově zaplatit za zaměstnance," dodal ministr k úvahám o školném.
Tímto krokem by prý chtěli podpořit třeba technické směry, ale také učitele, zdravotníky nebo zaměstnance v sociálních službách. Podle Dobeše by mohl systém fungovat tak, že kdyby mladý kantor nastoupil na školu a třeba po roční praxi se osvědčil, mohl by se s ředitelem domluvit, že ve škole zůstane třeba dalších pět nebo deset let a škola za něj půjčku na školné zaplatí. To by prý bylo možné i ve splátkách.
"Toto já považuji za velmi odvážnou konstrukci, je to jeden z námětů," komentovala Dobešův nápad předsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).
Není jasné, kdo poskytne půjčku
"Zásadním parametrem je spoření na vzdělání, které bychom chtěli navázat na už fungující modul stavebního spoření. Pak tam jsou samozřejmě ty půjčky jak na vzdělání, tak i na ten život studenta, to znamená ty náklady na vzdělání," uvedl Dobeš. Zatím prý ale není jasné, kdo by půjčky poskytoval, zda by zde fungovaly nějaké státní záruky nebo by studentům půjčovala soukromá banka.
Návrh zákona o vysokých školách počítá se změnami v pravomocích a hodnocení škol, v pojetí profesorů a docentů nebo se zavedením školného. To by se mělo začít platit od roku 2013, maximální výše by byla 10 000 korun za semestr. Rada vysokých škol to ale odmítla, prý to nezvýší kvalitu výuku a poplatky zavřou cestu ke vzdělání nemajetným studentům.