Školky se potýkají s generací roztěkaných

„Vůbec nerozumí jednoduchým pokynům. Řeknu jim, otočte se na druhou stranu a nikdo nereaguje. Nejsou schopné chvíli udržet pozornost. S tím jsem se ještě nesetkala. Asi mají příliš podnětů. Stačí si zajít do obchodu a je to na ně strašný nápor,“ hořekovala zkušená kantorka ze školky v Praze 10 nad svými 27 tři až čtyřletými svěřenci.

Za svou kariéru už vychovala několik generací předškoláků, ale letošní ročník těch nejmladších se podle ní vymyká. Podobnou zkušenost zažívají učitelky i v jiných školkách.

„Děti jsou opravdu nesoustředěné, rozptýlené, roztěkané, těžko udrží pozornost,“ popsala Právu ředitelka Mateřské školy Čučice na Brněnsku Jana Matulová, která nedávno reprezentovala přes 500 ředitelek mateřských škol při jednání s vládou o pracovních podmínkách.

Sama vede malotřídku o maximálním počtu 24 dětí a problémy jsou podle ní i zkušeností kolegů z okolí obdobné jako ve větších aglomeracích. I když venkovské děti mají výhodu. „Na vesnici je to trošku jinak. Hodně chodíme do přírody a přemíra podnětů až taková není. Jako hrozbu, globálně, vnímám mobily, tablety a digitální technologie vůbec,“ uvedla.

„Jako učitelky nemůžeme konkurovat blikajícímu předmětu, který vydává zvuky, který útočí na více smyslů dítěte. V takové situaci jsme pro děti ‚nezajímavé‘. Obyčejný lidský kontakt, komunikace je pak pro ně problém. Ano, mají i problém, co se týká řeči,“ dodala.

Stížnosti se ale táhnou také za rodiči, byť jejich zátěž nikdo nezpochybňuje. Dětem však už prý v raném věku moderní technologie zpřístupňují a obecně jsou k nim příliš benevolentní.

„Pro děti je těžké pochopit, že je tady nějaká autorita učitele. Vidím to na nich, když přijdou rodiče. Ony nerespektují ani je. Jak mají poslouchat nás? Nemyslím si, že by měly být poslušné jako dřív na povel. Ale jde o respekt k autoritě,“ míní ředitelka Matulová.

Podle ní si rodiče sami nevědí s dětmi moc rady. Připouští, že nejen změna výchovy, ale i požadavky doby se na poměrech promítají. „Pracovních povinností je hodně. I já si uvědomuji, že bych se svými dětmi školou povinnými měla trávit víc času,“ uzavřela.

Připomněla, že třídy v mateřinkách jsou zcela běžně naplněné na maximum, tedy o 24 dětech. Nicméně není výjimkou, když jich je 28, jak zákon v případě nutnosti povoluje, což se ovšem podle Matulové děje „jak na běžícím pásu“. Těžko se při tom všem může kantor věnovat dětem individuálně. Pochvaluje si ovšem, že ministerstvo dodalo peníze na zaplacení dalšího učitele během odpoledních hodin. Stejně tak ocenila spolupráci s asistenty.

Zkušenosti učitelů potvrzují i dětští psychologové. „Důvodů, proč jsou děti roztěkané, najdeme plno, ale jsou spíš sociologické. Mění se společnost, způsob výchovy, přístup rodičů k dětem, prostředí, ve kterém žijí,“ řekla Právu doktorka psychologie Karolina Diallo.

„Ano, i v obchodech je vjemů strašně moc. Ale výzkumy také ukazují, že roztěkanost souvisí s používáním tabletů a mobilů. Děti v předškolním věku je běžně umí ovládat,“ zdůraznila.

Vysvětlila, že organismus je nastaven na vnímání kontrastních, výrazných podnětů. A čím je jich víc, tím víc se otupuje citlivost vnímání. Podle Diallo je sice doba uspěchanější a rodiče unavenější, mnohdy ale jde i o pohodlnost. „Rodiče často alibisticky tvrdí, že dětem dávají tablet, protože jsou přetížení. Ale spíš jsou pohodlnější. Když mu to dám, tak získám čas, kdy dítě nebude otravovat,“ řekla.

Sama není proti užívání tabletu, ale jde o to, kdy ho povoluje. „Pokud ho dám dítěti, které je nemocné nebo se chystá na obávanou injekci, tak ho to rozptýlí. To je něco jiného, než když mu ho dám hned po školce a posadím ho na gauč,“ uvedla.

Jan Kulhánek z centra Psychoterapie Anděl v Praze doplnil, že roztěkanost souvisí i s nedostatkem spánku. „Rodiny mají úplně jiný styl vedení. Spousta dětí není vedena vlastně nijak. Je to jakýsi neautoritativní styl a děti nejsou zvyklé poslouchat instrukce,“ řekl Právu.

Rodinám chybí pevný řád, nechodí se pravidelně k jídlu ani do postele a nedostatek spánku má podle Kulhánka dramatický vliv na schopnost soustředit se. Další faktor prý je, že děti nejsou zvyklé na dětský kolektiv a školková skupina je může rovněž přetěžovat.