Článek
Přestože Daniel nedokáže své matce popsat, co se od cizince vlastně naučil, má kontakt s angličtinou smysl. Podle mnohých odborníků čím dříve, tím lépe.
Metoda vyvinutá britskou lingvistkou Helen Doronovou vychází z výzkumů, podle nichž se dítěti v raném věku ukládá cizí jazyk ve stejném mozkovém centru jako mateřština.
Díky tomu lze i později cizí jazyk snáze aktivovat. Tedy přesně podle pořekadla „Co se v dětství naučíš, v dospělosti jako když najdeš“. Speciální metodu lze využívat už u tříměsíčních batolat. Rozvíjejí se tím i další dovednosti.
„Pokud se dítě začne učit pravidelně a systematicky cizí jazyk do tří let svého věku, má vysokou pravděpodobnost dosáhnout úrovně rodilého mluvčího,“ popsala Právu Barbora Tošenovská, která metodu v ČR prosazuje.
Platí radnice
„Tato schopnost výrazně klesá mezi sedmým a osmým rokem dítěte a v této klesající tendenci pokračuje s přibývajícími roky,“ dodala Tošenovská.
Rodilé mluvčí zaplatila všem školkám na svém území městská část Praha 10. Ve školce Tolstého působí Chris jednou týdně mezi 8.30 a 11.30 a věnuje se především předškolákům.
Bez finanční pomoci zřizovatele by si to školka nemohla dovolit. Rodilý mluvčí má výhodu v tom, že děti s ním nemohou navazovat kontakt jinak než v cizím jazyce. Navíc si osvojují správnou výslovnost.
Tyto děti lépe ovládají analytické myšlení a schopnost nalézt více variant řešení problému
„Praha 10 chtěla tímto záměrem zlepšit jazykovou úroveň již u dětí v předškolním věku. Výuka je zajištěna pro všechny děti mateřských škol v posledním roce před vstupem do základní školy. Jedná se o 29 pracovišť mateřských škol,“ sdělil Právu mluvčí Prahy 10 Vít Novák.
A také se ve všech školách Prahy 10 vyučuje angličtina od 1. třídy, ačkoli podle zákona je povinná až od 3. třídy. Podle Tošenovské by návaznost měla být zachována i v 1. a 2. třídě, jinak by dítě ztratilo kontinuitu ve výuce, a to právě v období, které je pro osvojení jakéhokoli jazyka kritické.
Podle ní má výuka cizího jazyka v brzkém věku ještě další přínos. Už kvůli tomu, že dvojjazyčné děti mají pro každý předmět i situaci dvě slova a musí správně zvolit, které použijí. To prý zlepšuje schopnost třídit důležité informace.
Dříve pochopí vztah slova a jeho významu
„Vztah mezi slovem a jeho významem jsou schopné chápat dřív, význam slov od zvuku oddělují o dva až tři roky dřív nežli jejich jednojazyční vrstevníci,“ tvrdí Tošenovská.
Není patrné, že by děti, které ve školce angličtinu neměly, byly v něčem pozadu
„Stejně tak obvykle disponují lepší verbální i obrazovou schopností vyjádřit se, jsou flexibilnější a originálnější. Tyto děti lépe ovládají analytické myšlení a schopnost nalézt více variant řešení problému,“ uvedla.
Momentálně se v ČR metodou Helen Doron English učí šest tisíc dětí ve věku od tří měsíců do 19 let; celosvětově až sto tisíc.
Přestože se opírá o seriózní výzkumy, na internetu lze najít spoustu teorií, podle nichž se snaží jazykové školy pouze mámit peníze z důvěřivých rodičů.
Někteří by radši řešili češtinu
A skeptičtí jsou i kantoři. Někteří by spíš investovali do klinického logopeda, protože spousta dětí má problém s mluvou v češtině. A ředitel ZŠ U Vršovického nádraží Luděk Jeřábek si zase nemyslí, že začínat s jazyky tak brzy je pro děti to nejlepší.
„V 1. a 2. třídě je to spíš hraní si s angličtinou. Pořádná výuka začíná až od 3. třídy,“ řekl Právu. Podle něj ani není patrné, že by děti, které předtím ve školce angličtinu neměly, byly v něčem pozadu.