Školek je málo, rodiče hledají jiné cesty k hlídání dětí

Kvůli rozpuštění Sněmovny nebyl letos schválen zákon o dětských skupinách. V něm ministerstvo práce a sociálních věcí ještě za Nečasovy vlády počítalo s tím, že by k hlídání dětí stačily domácí prostory a péči o děti by mohly obstarávat zdravotní sestry či sociální pracovníci. Nebo třeba nezaměstnaní absolventi pedagogických fakult.

Firemní školky, jejichž zřizování zákon umožnil už před lety, se moc neuchytily. A soukromé mateřinky, které musí vyhovovat státním normám, jsou pro většinu rodičů, kteří se potřebují vrátit do práce už kvůli penězům, těžko dostupné.

Rodiče proto občas povolí uzdu improvizaci a pomáhají si i na hraně zákona. Jestliže se mezi sebou domluví na střídavém hlídání anebo si najmou studentku na hlídání, může to být ilegální postup.

„Neformálně se to děje, ale je to mimo zákonné možnosti. Rodiče svépomocí řeší velmi naléhavou situaci na trhu,“ popsala Právu právní poradkyně neziskové organizace Gender Studies Nina Biňovská.

Podle ní totiž podobná praxe nemůže fungovat oficiálně, pokud není popsána v zákoně. A stát by měl například kontrolovat kvalitu, příjmy i zdanění těch, kteří si hlídáním vydělávají. V Německu je stát v době vlny silných ročníků ochoten uvolnit pravidla a svěřit víc odpovědnosti rodičům, takže mají třeba volnou ruku v tom, jak si situaci vyřeší. Jakmile silné ročníky poleví, do praxe se vracejí přísnější pravidla.

Zřizovat školky a rozšiřovat jejich kapacity je totiž kvůli kvantům hygienických a bezpečnostních norem náročné finančně i časově.

Že si mimořádná doba žádá i mimořádná opatření, připouštějí vyjednavači pro školské a vzdělávací otázky soc. dem., lidovců i ANO. Nicméně všichni lpějí na tom, aby dětem bylo garantováno vzdělání.

Uvolněnější formy se nezamlouvají vyjednavači ČSSD Marcelu Chládkovi. „Vždycky bych se snažil, aby to nebylo jen hlídání, ale aby se to dítě i rozvíjelo. V tomto věku je rozvoj dítěte velmi důležitý, a čím je kvalitnější, tím lépe,“ řekl Právu.

Podle něj by totiž předškolní vzdělávání mělo zajistit, aby alespoň v první třídě měly všechny děti stejnou výchozí pozici, tedy aby byly řádně připravené na školu. Proto mu u tzv. dětských skupin vadila „naprostá rezignace na vzdělávání“. Na vzdělávacích standardech trvají i experti ANO Jiří Zlatuška a lidovců Michaela Šojdrová.

Ta upozornila, že rodiče v Německu dostávají od státu příspěvek, aby si umístění dětí zařídili podle svého uvážení. „V ČR je ale garance vzdělání velmi silná a poměrně rozšířená. Náš systém je schopný zareagovat pružněji, aniž bychom museli zareagovat jako v Německu,“ uvedla.

Zlatuškovi volnější formy péče o děti příliš nejdou pod vousy. „Školky nemají sloužit jen k tomu, aby se rodiče dostali do práce, ale aby také připravovaly děti na školu. Například je zásadní, aby děti ze sociálně slabých rodin nezůstávaly pozadu,“ uvedl.

Podle něj by mělo být možné „zřídit školky i bez toho, že se bude dodržovat pravidlo o vzdálenosti háčků od sebe nebo hygienická velikost zahrady“. Volnější pravidla by podle něj mohla platit jen dočasně.

Sám by rád pomohl firemním školkám, které sice měly těm veřejným ulehčit, ale nakonec se moc neuchytily, protože zřizovatele opět zatěžují mnoha požadavky. Momentálně jich je kolem třiceti. Své školky si zřizují i univerzity. Například Technická univerzita v Liberci nyní buduje školku pro 48 dětí. I s vybudováním denního klubu pro studenty a rekonstrukcí střechy vyjde projekt na 26 miliónů.

Firemní školky musí naplňovat veškerá bezpečnostní a hygienická kritéria, nemusí se však akreditovat u ministerstva školství a v tom případě neřeší vzdělávací požadavky. Ani na vzdělání zaměstnanců nejsou kladeny tak vysoké nároky, zatímco v akreditovaných školkách mohou pracovat výhradně pedagogové.

Podle Kateřiny Francové z občanského sdružení Firemní školky si ale společnosti dávají často záležet a chtějí dětem vzdělání zajistit. Také rodiče si dokážou ohlídat, jestli jejich děti dělají pokroky.

Neakreditované školky ovšem nemohou počítat s dotací od státu, která se odvíjí od kapacity zařízení a dalších okolností. Pohybuje se kolem 3500 korun na dítě měsíčně.

Výhodou firemních školek je, že zřizovatel nemusí přijímat všechny děti ze svého okolí, ale může si jako kritérium pro přijetí určit, že rodič musí být jeho zaměstnancem.