Článek
Chládek se ve svých vizích inspiroval finským školstvím. Tam podle něj podobný pořádek běžně funguje, zatímco u nás je teprve v plenkách. „Jsou to návrhy, které se už dnes mohou uplatňovat. Debatou jsem chtěl upozornit na tyto možnosti, o kterých rodiče a další často nevědí,“ řekl Novinkám.
Výhoda posunutí začátku výuky z osmé na devátou hodinu spočívá podle stínového ministra školství zejména ve schopnosti žáků vstřebat učivo. „Psychologové potvrzují, že pozdější start výuky je lepší pro vnímání probírané látky. Kolem 10. a 11. hodiny mají děti nejlepší vnímání,“ vysvětlil Chládek.
Zpoždění výuky by prý pomohlo také vyřešit problém, kdy děti musejí v družinách čekat na rodiče, kteří pracují do pozdního odpoledne. Co ale říká na výtky rodičů, kteří chodí do zaměstnání na osmou hodinu ráno a jejichž děti by tak zůstaly bez dozoru? Vyřešit to prý mohou družiny, kam by děti přišly před zahájením výuky. Takže vstávat by musely tak jako tak. Začátek školního dne by ale podle Chládka byl více pozvolný.
Větší problém spatřuje Chládek v dopravní obslužnosti, která je nastavena na osmou hodinu. „Právě proto musí vzniknout širší debata,“ doplnil.
Místo známek slovní hodnocení
Další změnou, kterou chce Chládek intenzivně prosazovat, je slovní hodnocení na místo tradičního známkovacího systému. „Je to velmi náročné pro učitele, na druhou stranu ale mnohem efektivnější než známkování,“ uvedl.
Zkušenosti s tímto systémem má prý díky své dceři, která chodí do druhé třídy školy, jež tento systém provozuje. „Co mně se přímo líbí na systému slovního hodnocení, je, že v něm školy přímo popisují, kam se dítě posunulo od předchozího hodnocení. Dneska když dostane žák jedničku, a dostane ji i příště, tak v tom rodič nemá informaci, jestli se dítě zlepšuje, nebo stagnuje,“ upřesnil Chládek. Prospěšné se mu zdá i to, že takovéto hodnocení nezahrnuje jen dovednosti v určitých předmětech, ale i chování školáka.
Dodal, že například ve zmíněném Finsku se po zavedení slovního hodnocení zlepšilo celkové klima ve školách, jakož i vztahy mezi rodiči, učiteli a žáky.
Rizika vidí v zakořeněných tradicích českého školství, kdy si řada lidí podle něj nechce připustit jakoukoli změnu. „Rodiče jsou zvyklí, že dítě přijde s vysvědčením a má tam známku,“ nastínil častý argument pro zachování tradičního hodnocení. Zdůraznil však, že je možné přijmout kompromisní variantu, kdy žák dostane slovní hodnocení i známku.
Pseudolíbivé fráze, tvrdí koaliční politici
Návrhy ČSSD označil Walter Bartoš (ODS) za "pseudolíbivé fráze", které by pouze zhoršily kvalitu výuky. Připomněl, že školy mohou stanovit začátek výuky na devátou hodinu již nyní. Důvody pro to, aby děti chodily povinně do školy až v sedmi letech, rovněž nevidí.
V podobném duchu se vyslovila i místopředsedkyně LIDEM Dagmar Navrátilová. "Děti jsou dnes mnohem vyspělejší než před pár lety a odsunout jim školní docházku povinně až od sedmi let u mnohých způsobí jen neskonalé problémy," míní poslankyně.