Skokan postrašil poslance ústavní stížností. Ohrozí to volby?

Skokan se dožaduje, aby ÚS vydal předběžné opatření, kterým by prezidentovi Miloši Zemanovi uložil do doby, než bude projednána stížnost, aby „nereagoval na podněty vzešlé ze Sněmovny, které jsou ostatně v přímé návaznosti na její zmatečné rozhodování během zmíněné schůze“.

Poslanec chce, aby ÚS konstatoval, že hlasování o důvěře vládě proběhlo nestandardně, a uložil „řádně svolat chůzi Sněmovny k žádosti vlády o vyslovení důvěry, tuto žádost projednat a o této žádosti hlasovat“.

Skokanovi vadí, že šéfka Sněmovny Miroslava Němcová nesvolala schůzi alespoň pět dní předem, jak nařizuje jednací řád dolní komory, a ani nebyly o žádosti o vyslovení důvěry neprodleně vyrozuměny poslanecké kluby a výbory.

Skokan namítá, že v průběhu schůze nefungovalo hlasovací zařízení a hlasování bylo zmatené. Podle poslance se navíc v průběhu schůze pohyboval v sále šéf ODS Martin Kuba, který není poslanec. Podle Skokana není jasné, zda hlasovali jen poslanci, nebo i někdo jiný.

Skokan odmítl, že by stížnost na hlasování o důvěře vládě souvisela s rozpuštěním Sněmovny. „Stížnost jsem podal, protože vedení Sněmovny si dlouhodobě ze zákona o jednacím řádu dělá trhací kalendář,“ podotkl.

Skokan v úterý také na plénu Sněmovny prohlásil, že existuje i druhá stížnost u ÚS. „Právě v této chvíli je podána jiná ústavní stížnost, a to na neregulérnost rychlého vypsání termínu voleb, kdy politické strany se nebudou moci připravit do října. A není vyloučeno, že kvůli projednávání této druhé ústavní stížnosti volby budou až na jaře příštího roku,“ řekl Skokan s tím, že autorem druhé stížnosti není.

„Když ÚS bude projednávat tuto ústavní stížnost a budou odloženy volby, může se stát, že snaha zabránit Zemanově vládě ve vládě se změní v posílení jeho pozice. Považuji za to, vás na tuto hrozbu upozornit,“ varoval poslanec.

Mnoho poslanců po takovém výroku zamrazilo, protože si vzpomněli na situaci v roce 2009, kdy ÚS zrušil kvůli stížnosti poslance Miloše Melčáka předčasné volby. Kvůli tomu byla novelizována ústava o klauzuli, na jejímž základě se včera Sněmovna rozpustila.

Mluvčí ÚS Jana Pelcová ale řekla Právu, že na soud dorazila jen Skokanova stížnost, nikoli však stížnost vůči rychlému vypsání termínu předčasných voleb.

Ústavní právník Jan Kysela si nemyslí, že by Skokanova stížnost měla reálnou možnost ovlivnit předčasné volby.

„Ústavní aspekty jsou natolik vágní, že si ani nejsem jistý, zda jde o ústavní stížnost. Je založena na domnělém porušování jednacího řádu, na tom, že se možná stalo něco, čím si možná ani není jist stěžovatel, a představa, že by vše měl ÚS rekonstruovat, je dost pochybná,“ řekl Právu.

Podle něj se o důvěře hlasovalo po jménech, takže ho není možné zpochybňovat. Stejně tak urychlené svolání schůze, obzvlášť když se jí Skokan zúčastnil.

Za stejně nepravděpodobné považuje Kysela možnost, že by uspěla stížnost na rychlé vypsání termínu. „Když se rozpustí Sněmovna, pak volby musejí být vždy do 60 dní, a volby jsou tedy logicky zkrácené proti 90denní lhůtě v případě řádných voleb. To by se toto ústavní pravidlo muselo prohlásit za protiústavní. Každopádně když jednou prezident rozpustí Sněmovnu, tak už nemůže být uvedena do života,“ doplnil Kysela.

Politici také Skokanově stížnosti nepřičítají velkou váhu. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg se neobává, že by ÚS zasáhl jako v roce 2009. „Pan Skokan slouží k obveselení Sněmovny, ale těžko bude sloužit k obveselení ÚS,“ podotkl.

Šéf klubu ČSSD Jeroným Tejc doufá, že Skokanovy argumenty se ukážou jako absolutní nesmysl. „Je tady evidentní snaha zmařit jednání Sněmovny a odložit konání voleb, protože k tomu ústavní stížnost směřuje. Nechci ani spekulovat nad tím, že by tak ÚS mohl rozhodnout,“ uvedl pro Právo.