Článek
„Na naší farmě jsme začínali se sklizní 20. srpna a obvykle češeme jeden měsíc, takže doufáme, že do 20. září budeme hotoví na všech našich chmelnicích,“ říká jednatel Chmelařského institutu Žatec Josef Patzak.
Na jejich 130 hektarech pěstují odrůdy jako Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant, Agnus a další české druhy.
Vysoké révy chmele strhávají řádek po řádku, především strojově – pomocí strhávacích vozů –, ale i ručně. „Ruční parta“ dočesává třeba rostliny, které se vozu nepodařilo uchytit, nebo krajní řádky, do nichž vůz nezajíždí.
Na sezonní práci si tu najímají agenturní pracovníky navíc. „Máme tady 35 stálých zaměstnanců a během sklizně se tu objeví dalších 60 brigádníků, převážně zahraničních,“ potvrzuje Patzak. Jsou nejčastěji z Bulharska, Rumunska, Slovenska a Ukrajiny.
Chmelovým plodům se říká hlávky, vyrůstají na chmelové révě
Vrchlabští sládci uvařili pivo s duchem Krkonoš, přísady mají blahodárné účinky
Úroda bude solidní
A jak zatím žatecký pěstitel hodnotí úrodu? „Chmel to sucho, které tu bylo, docela vydržel, pak nám napadla nějaká voda, tak to vypadá, že úroda bude solidní. Rozhodně lepší než minulý rok,“ říká Patzak.
Loňská úroda byla kvůli nepřízni počasí nejhorší za deset let, hektarový výnos byl nejnižší od roku 2000. Celkově se sklidilo 4 452 tun chmele oproti předloňským 8 306 tunám.
„Máme tady chmelnici s bioprodukcí a podle ní vždycky poznáme, jak ta úroda asi bude vypadat. Letos na ní máme asi osmkrát víc než loni. Na první chmelnici, kde jsme měli loni asi 6 metráků, tak máme dnes 1,5 tuny,“ říká Patzak.
Rokokový zámek Stekník obklopený mořem chmelnic usiluje o zápis na seznam památek UNESCO
Žatecké farmě pomohlo i to, že mohla po celou dobu sucha zavlažovat vodou z nedaleké řeky Ohře.
Zda jsou chmelové hlávky již zralé a zda jsou kvalitní, poznávají pomocí jednoduché zkoušky. „Chmel rozlomíme v půlce, jemně rozemneme o sebe, přivoníme k němu a zjistíme, kolik je tam lupulinu – jestli je ho tam dostatek a jestli nám hezky voní,“ s úsměvem říká Patzak a hned k jednomu rozlomenému plodu čichá a vypadá spokojeně.
Zmiňovaný lupulin je zelenožlutý pyl uvnitř plodu. Právě on dodává chmelu typickou chuť a vůni, kterou znají konzumenti i z piva.
Žatecko je nejen v Čechách, ale i ve světě známé pro pěstování a zpracování chmele. Pěstuje se tu už tisíc let
Hned se suší
Vozy naplněné chmelovými révami míří z pole do velkých hal se stacionárními česacími stroji. „Jsme schopní očesat kolem 4,5 hektaru denně,“ přibližuje Patzak.
Na tzv. česačce navěsí brigádnice chmelové porosty na pohyblivé rameno a ve stroji se pak hlávky separují od lodyh a listí.
„Zbyde nám ten očesaný hlávkový chmel, který jde hned do sušárny, protože je potřeba ho zakonzervovat, aby neoxidoval. Proces sušení probíhá kontinuálně asi 8 hodin,“ ukazuje Patzak na obrovské stroje s nápisem Sušírna. Suché hlávky se finálně lisují do balíků ve tvaru hranolu, označí se a odvážejí na zpracování.
Hala s tzv. česačkou
Chmelařský institut dodává surovinu jak obchodním firmám, které ji distribuují dál, tak přímo některým velkým i malým pivovarům.
Velká část české chmelové produkce míří na export do zahraničí, mezi odběratele patří třeba Japonsko, Čína či Německo. Kromě pivovarnictví využívá chmel i kosmetický a farmaceutický průmysl.
Sklizňová plocha chmelnic je letos proti loňsku o 83 hektarů nižší. K 20. srpnu činila 4 860 hektarů, uvádí mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Největší podíl zaujímá odrůda Žatecký poloraný červeňák.
Britský pivovar uvařil pivo na podporu Ukrajiny. Použitý chmel je podobný českému
O chmel se letos stará 122 pěstitelů. Většina se ho pěstuje v Žatecké oblasti, a to na rozloze 3 744 hektarů, což je 77 % celkové výměry. V Tršické oblasti je letos osázeno 616 hektarů a v Úštěcké 500 hektarů.
Podívejte se ve fotogalerii na více fotek ze sklizně chmele na Žatecku:
