Sklenář: Pavel je akčnější než předchůdci

Byl jste u střídání prezidentů Havla a Klause. Jak to tehdy probíhalo?

Je třeba připomenout, že v roce 2003 skončil Václav Havel 2. února, ale v té době ještě nový prezident zvolen nebyl. Václav Klaus byl zvolen ve třetím kole třetí volby, takže vlastně až na devátý pokus, a to až 28. února.

Do funkce nastoupil až 7. března, takže se minuli. Když Václav Havel skončil, tak se pravomoci prezidenta rozdělily mezi předsedy vlády, Sněmovny a Senátu. Většinu má předseda vlády, takže tehdy pět šest týdnů vykonával funkci prezidenta Vladimír Špidla.

Nenechali si ani žádný vzkaz, dopis pro nástupce?

To, co se děje v Americe (končící prezident nechává svému nástupci v pracovně dopis), se u nás nedělá. Spíše se pak sešli a řekli si to osobně.

Jaké kroky teď Petra Pavla do inaugurace 9. března čekají?

Úřadující prezident je stále plnohodnotným prezidentem a bude jím do poslední minuty do půlnoci 8. března. Nový prezident teď připravuje tým, chystá spolu s novou kancléřkou sestavu lidí, které si vezme s sebou na Hrad do vedoucích funkcí. Současně vidíme, že je velmi aktivní. Telefonuje se zahraničními státníky, mluví s ministrem zahraničí, chystá se na jednání s premiérem a s dalšími nejvyššími ústavními činiteli (schůzka se uskutečnila ve středu večer). Dokonce zvažuje, jak jsem četl, že by cestu na Ukrajinu absolvoval ještě předtím, než složí slib a proběhne inaugurace.

A může takto postupovat? Nefušuje tím do úřadování Miloše Zemana, který je stále ještě hlavou státu?

Řekl bych, že nefušuje. Není to nijak přesně ustanoveno. Například Miloš Zeman v roce 2013 také úřadoval z kanceláře na Loretánské, než se přesunul na Hrad. Je to individuální, jak kdo přípravné období pojme. Někdo ho pojme více aktivně, někdo méně. Nový prezident je mladší, rychlejší, akčnější, ale dalo se to čekat.

Prioritou pro nového prezidenta je tedy sestavit vlastní tým a předat si s odcházející garniturou klíčové informace?

Určitě se musí připravit na to, že převezme Hrad. Když si vezmete Kancelář prezidenta republiky, tak to není jen samotná kancelář, ale máte tam i Lesní správu Lány, Správu Pražského hradu, je tam Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž, hradní policie, spolupracujete s arcibiskupstvím… Je to docela velký komplex institucí, ale primární je připravit se na převzetí Kanceláře prezidenta republiky a začít plně fungovat. Netýká se to jen lidí, ale i struktury kanceláře. Historicky tam některé odbory vznikaly a zanikaly. Každý prezident si to uzpůsobil.

Petr Pavel po zvolení řekl, že by chtěl bydlet dál v Černoučku. Předpokládám, že takové ambice měli i jiní. Jaká je šance, že mu bude vyhověno?

Jediný, kdo bydlel doma, byl Václav Havel, který zakoupil rezidenci v Dělostřelecké, kousek od Hradu. V roce 1995 si ji přebudoval a bydlel tam nejprve s Olgou, později sám a pak s Dagmar Havlovou. To byla ale výjimka. Z praktického hlediska je rozumné bydlet ve všední dny v areálu Hradu, víkendy samozřejmě může prezident trávit, jak uzná za vhodné, včetně Lán.

I tam se dá bydlet, ale v zásadě se nabízí bydlení v areálu Pražského hradu. První možnost je to, co nyní využívá Miloš Zeman a před ním Václav Klaus, tedy Lumbeho vila. Není moc velká, ale pro dva lidi stačí.

Anebo takzvaný domeček, zahradní rezidence v Královské zahradě, kterou využívali prezidenti předtím, poslední byl Václav Havel. To je velmi rozlehlý objekt, který je upraven, a pokud jsem správně informován, tak je k dispozici.

K čemu myslíte, že by se nově zvolený prezident mohl přiklonit?

Těžko říct. Domeček je rozlehlejší. Pamatuji si, že tam byl vedle obytné části bazén, sauna, malý kinosál, dole v přízemí se dalo jednat. Havel tam například přijímal politiky při sestavování vlády. Je to ale mezi Míčovnou a Královskou zahradou, která je pro veřejnost otevřená a v létě je tam velký pohyb lidí. Lumbeho vila je sice menší, ale v uzavřené části zahrad.

Jak je to se zdravotní péčí o prezidenta, v tomto případě se bude jednat o generála ve výslužbě?

Řeší se to různě. Václav Havel, když jsem přišel na Hrad, měl svého osobního lékaře Michala Šéra. Pak se jeho stav zhoršil a začalo se to řešit více institucionálně, bylo tam lékařské konzilium. Václav Klaus byl zdravější a spoléhal na svého osobního lékaře.

Co se týká prezidenta Zemana, tak tam figurovala motolská nemocnice a Ústřední vojenská nemocnice, což se shoduje s Václavem Havlem. Jedna z teorií je, že protože prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, měla by se o něj starat vojenská nemocnice. Je to ale na uvážení prezidenta a jeho týmu, je to citlivá věc. Pro prezidenta byl vždy nějaký tým, konzilium, ministerstvo zdravotnictví nebo nějaká příslušná nemocnice.