Článek
V jeho případě jde o celkem o 98 900 korun hrubého měsíčně. Škárka je totiž místopředsedou výboru, a má tudíž nárok na funkční příplatek.
Problém je totiž v tom, že ani Ústava, včetně dalších zákonů, nepočítá s tím, že by pravomocně odsouzený zákonodárce automaticky přišel o mandát. Jako je tomu třeba v případě soudců, žalobců nebo i komunálních politiků. A pokud se poslanec či senátor „zašprajcuje“, nikdo ho z parlamentu nedostane.
Většina právníků se přitom shoduje, že soud nemůže svým rozhodnutím zakázat poslanci či senátorovi výkon funkce.
Na zákazu výkonu funkce se právníci neshodnou
Profesor Václav Pavlíček z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK označil část rozsudku obvodního soudu za „nemožný“. Soudce zatím nepravomocně odsoudil Škárku za podvod i k desetiletému zákazu výkonu činnosti poslance.
Názor jako Pavlíček má i bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, podle které verdikt nemůže mít přímý vliv na Škárkův mandát. Odsouzení k nepodmíněnému trestu není jedním z důvodů jeho zániku vyjmenovaných v Ústavě. U nás jsou podmínky jen takové, že kandidátovi musí být alespoň 21 let a musí mít právo volit.
„Tyto podmínky nelze libovolně rozšiřovat soudním výrokem. Soudce tímto rozsudkem panu Škárkovi de facto zakázal v příštích letech kandidovat, přičemž v Ústavě se nepraví nic o tom, že by nesměl kandidovat člověk např. odsouzený za úmyslný trestný čin,“ uvedla Wagnerová.
Naopak Pavlíčkův kolega z Právnické fakulty Marek Antoš dal soudci Šottovi za pravdu, je to ale jeden z mála právníků s tímto názorem. „Domnívám se, že soudce může zakázat vykonávat činnost poslance. V tomto případě se trestný čin, byl-li spáchán, přímo váže na výkon poslaneckého mandátu,“ řekl v ČT expert na ústavní právo.