Situace se zhoršila, musíme pomoci víc, tvrdí Dienstbier

To není relevantní argument, ke kterému bych se měl vyjádřit. Česká vláda řekla, že budeme pomáhat dobrovolně. Mé vyjádření bylo v souladu s vládním postojem. Já si myslím, že musíme pomoc dobrovolně nabídnout, aby měla smysl a hodnotu. A abychom se chovali solidárně, to je celé. [celá zpráva]

To hlasování bylo formulováno panem premiérem tak, jestli jsme pro povinné kvóty, či nikoliv. Já nejsem pro povinné kvóty. Protože si doopravdy nemyslím, že na základě vynucené redistribuce máme držet násilím u sebe někoho, kdo u nás nechce zůstat.

Souhlasil jsem s tím, že kvóty nemají být povinné. Ale máme dát seriózní nabídku pomoci. Aby ta pomoc nebyla alibistická. Aby nezněla tak, že nechceme pomáhat. To nikdo netvrdí. Vláda pomáhat chce.

Já jsem neřekl žádné přesné číslo. Já jsem vycházel z nabídky Svazu průmyslu a dopravy, že jsou ochotni zaměstnat okamžitě minimálně pět tisíc uprchlíků v závislosti na jejich kvalifikaci. Řada z nich je kvalifikovaná. Ne všichni přicházejí sami, někteří přicházejí i s rodinami. Takže jenom tímto je potenciál přijmout sedm až patnáct tisíc uprchlíků, aniž bych říkal, kolik má být výsledné číslo. [celá zpráva]

Tato úvaha je podložená stanoviskem Svazu průmyslu a dopravy. Zaměstnání je důležitý předpoklad integrace.

Je na Česku, komu z těch žadatelů o ochranu tuto nabídku dá. Zejména mezi syrskými uprchlíky je řada kvalifikovaných lidí, kteří by podmínky mohli splňovat. Máme přes sto tisíc volných pracovních míst, která se nám nedaří obsadit, protože nemáme mezi nezaměstnanými kvalifikované. To nekoliduje s integrací jakýchkoli jiných skupin.

Záleží na kontextu. Nabídka 1500 uprchlíků byla v době, kdy se mluvilo o přerozdělení 40 tisíc uprchlíků. Když se teď situace zhoršila a lidí v pohybu je mnohem víc a mezi nimi má většina nárok na poskytnutí ochrany, tak míra solidarity musí úměrně tomu narůst.