Situace na hranicích není lepší, říká Vondrášek

Na důvodech, kvůli kterým vláda rozhodla v září dočasně znovuzavést kontroly na hranici se Slovenskem, se nic nemění. Dostali jsme se do situace, kdy bylo průměrně zachyceno tři sta nelegálních migrantů na území České republiky denně. To navíc byli jen ti, které jsme zachytili na základě oznámení nebo byli zajištěni při namátkových kontrolách.

Stali jsme se velice intenzivně zatíženým tranzitním státem v rámci nelegální migrace na západ Evropy. Vyčerpali jsme všechny možnosti, které nám národní právní řád dal.

Velmi intenzivně jsme jednali s partnery včetně Slovenska o respektování readmisních dohod (mezinárodní smlouvy o předávání migrantů, pozn. red.), prováděli jsme namátkové kontroly, zajišťovali cizince v záchytných zařízeních a posílili jsme jejich kapacity. Viděli jsme bezpečnostní riziko, protože jsme nevěděli, kolik cizinců vstupuje a pobývá v Česku.

Neznali jsme jejich totožnost a neměli je bezpečnostně prověřené. Od 29. září byly tedy dočasně zavedeny kontroly státních hranic, toto rozhodnutí respektujeme a naplňujeme.

Nezlepšuje. I přes dočasné znovuzavedení kontrol odhalujeme kolem dvou set tranzitních nelegálních migrantů denně.

Za 41. týden, tedy od 10. do 16. října, to bylo 1436. Vláda proto rozhodla, že je v opatření potřeba pokračovat.

Celkem jsme od začátku roku zajistili 18 tisíc cizinců, kteří nesplňovali podmínky vstupu a pobytu na našem území. Když to srovnám s migrační krizí v roce 2015, tak jsme na šestinásobku. Ta čísla jsou letos vysoká. 94 procent zajištěných migrantů tvoří občané Sýrie, v podstatně nižších číslech jsou občané Turecka, kteří ale mohou mít dvojí občanství, následuje Afghánistán a Irák.

Vláda rozhodla o tom, že se pokračuje ve znovuzavedení kontrol podle článku 25 Schengenského hraničního kodexu o 15 dnů. Pakliže to bude nutné, budou dále pokračovat další měsíc podle článku 28. V tomto případě musela vláda schválit prodloužení v předstihu, neboť je nutné po patnácti dnech splnit oznamovací povinnost Evropské komisi, dát rozhodnutí na vědomí Radě EU, Evropskému parlamentu a všem členským státům.

Procedura znamená, že se to musí říct dopředu, zpravidla čtyři týdny, ale ta doba může být i kratší. Není přímo napsáno, že je potřeba schválení od Evropské unie. Stát má oznamovací povinnost vůči vybraným orgánům Evropské unie, zejména Evropské komisi a všem členským státům, které mohou vyžadovat další informace.

Nechci spekulovat. Jako policie máme povinnost říkat ministerstvu vnitra a vládě, jak se situace vyvíjí. Máme reporty od Frontexu, našich styčných důstojníků a kontingentů v Severní Makedonii a Maďarsku. Na základě těchto informací jsme schopni říct, jak se situace vyvíjí a jaký může mít dopad do veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Rozhodnutí je pak na vládě.

Nedělá nám to žádnou radost, protože policisté, kteří jsou na hranici, pak chybějí ve vnitrozemí. Na druhou stranu vnímáme, že kontroly Česká republika nyní potřebuje, a je naším úkolem to zajistit.

Od začátku zavedení kontrol do této středy Slovensko převzalo 298 osob na základě readmisních dohod a nepřijalo 1438 osob. My se snažíme respektovat readmisní závazky, které máme úplně stejné.

Třeba od Německa jsme od začátku roku přijali 1629 cizinců, kteří nedovoleně překročili hranici od nás. Těší nás, že se od začátku počty těchto převzatých cizinců snižují, kontroly na slovenské hranici mají svůj efekt. Dá se říct, že je to úspěšné opatření.

Chtěl bych ale poznamenat, že dobré řešení migrační krize nikdo nikdy nenajde na vnitřní hranici členských států. To je v oblasti společné zahraniční politiky zemí a efektivní a účinné ochrany vnější hranice. Když toto nefunguje na vnější hranici, jak má, pak řešíme situaci, na kterou Evropa není připravena.

Není to ale tak, že bych si chtěl stěžovat na státy, co mají vnější hranici, mnohdy dělají, co je v jejich silách, a my jim v tom třeba v Maďarsku pomáháme.

Kontroly se provádějí na 251 kilometrech státní hranice a 27 hraničních přechodech, silničních, železničních, říčních. V jedné směně vykonává službu 450 příslušníků bezpečnostních sborů, 60 příslušníků Celní správy, 80 vojáků a 310 policistů.

Jsou tři postupy. Pokud zajistíme cizince na hranici a nesplňuje podmínky, neumožníme mu vstup. V druhém případě cizince zachytíme těsně za hranicí či na první vlakové zastávce, kdy ho po registraci vrátíme zpět na Slovensko.

Pokud migranty zachytíme až ve vnitrozemí a neprokážeme, že k nám přišli ze Slovenska, provádíme s nimi bezpečnostní a registrační proceduru v centrech v Břeclavi nebo Holešově. Ověřujeme jejich totožnost a snímáme jejich biometrické údaje, jako jsou otisky prstů či fotografie obličeje. Pak je poučíme o možnosti požádat na ministerstvu vnitra o vízum za účelem strpění a vydáme jim výjezdní příkaz z území Česka.

Na těchto postupech se nic zásadně nemění. K hlídání přechodů i hranice využíváme technické prostředky typu termovizí, letecké techniky, zejména našich policejních vrtulníků. Chceme předejít mimořádným událostem typu pronásledování a nehod vozidel plných lidí a třeba i dětí, proto používáme i specifické technické prostředky k násilnému zastavení aut.

Je to asi největší riziko, co na hranicích je. Často je převaděčům vše jedno. Riskují nejen životy a zdraví své, ale i lidí, které převážejí, a v neposlední řadě našich příslušníků. Ti mají povinnost udělat vše pro to, aby vozidlo zastavili.

K jednomu takovému případu došlo v Břeclavi. Pak máme případ, kdy kolegové museli použít k zadržení převaděče varovný výstřel. Bohužel ve středu se tři migranti rozhodli odpočinout si na železniční trati mezi Bylnicí a Štítnou nad Vláří a nestihli ji opustit před průjezdem vlaku. Jeden z nich zemřel, dva jsou těžce zraněni v nemocnici. Děláme vše pro to, abychom minimalizovali rizika těchto událostí.

Náklady jsou dvojího druhu, mzdové a provozní. Na jednu směnu potřebujeme 310 policistů ze všech 14 krajských ředitelství a Ředitelství služby cizinecké policie.

S instruktáží to často není 12hodinová směna, ale často 16 až 18hodinová. Hodiny, které odslouží nad rámec pracovní doby, jim samozřejmě platíme v rámci přesčasů.

V provozních nákladech je započítaná spotřeba pohonných hmot, energie, pronájem sociálního zázemí a podobně. Vláda uvolnila více než 110 milionů korun na obě skupiny nákladů na prvních 30 dnů. Na nynější prodloužení vyhradila dalších 180 milionů.

Dlouhodobě cizinci v České republice měli na svědomí zhruba devět procent trestné činnosti. V současné době je to deset procent. Zhruba dvě procenta trestné činnosti byla způsobená občany Ukrajiny, nyní jsou to tři. Zvýšení se pojí především s tím, že bylo vydáno přes 450 tisíc dočasných ochran občanům Ukrajiny, kteří se samozřejmě dopouštějí trestné činnosti jako kdokoli jiný.

Pokud jde o Syřany, jejich podíl na trestné činnosti je 0,04 procenta. Jsem rád, že se na to ptáte, protože bych nechtěl, aby nějaké extremistické uskupení této situace využívalo a strašilo tím občany. V souvislosti s nelegální migrací tu objektivně nedochází k nárůstu trestné činnosti.