Šišková: Kyjevští kolegové mají krabici důkazů k Haagu

Naše centrum Jean Monnet of Excelence v oboru evropského práva má společný projekt s pěti evropskými univerzitami, kam spadá i Kyjevská univerzita Ševčenka. Po vypuknutí války se na nás a další partnerské univerzity její rektor obrátil, abychom žádali ve své zemi o podporu. Toto již u nás bylo vyřešeno tím, že si ukrajinský prezident Zelenskyj telefonoval dvakrát s naším premiérem Petrem Fialou, z čehož vyplynula ze strany ČR maximální podpora.

Připojuji se k díkům i jménem svých kolegů, známých a příbuzných za velkorysou podporu českých občanů, veřejnosti, vlády, úřadů, kterou poskytují v různých směrech. Ale je podstatné, aby neustávala, dokud ruská vojska neodejdou z Ukrajiny.

Všichni vidíme, jak je ukrajinská armáda schopná odolávat, statečně se brání, ale teď se ke mně hrnou z různých míst prosby mých kolegů o uzavření nebe nad Ukrajinou, protože to by pomohlo ukrajinské armádě v identifikaci ruských letadel a lépe odrážet ruské střely.

V pozemních operacích se armádě daří, s tím bojovat umí, ale letecké a raketové údery jsou pro ně naléhavá záležitost.

Právě to by nesmírně ulevilo od utrpení civilistů. Kolegové uspořádali petici, ale zatím mají kolem 650 tisíc podpisů. Jsou přesvědčeni, že až jich budou mít milion, NATO je vyslyší.

Před chvílí mi kolegové volali, že v Ochtyrku použili Rusové vakuové bomby, útok v Charkově, to je sodoma gomora. Z dětské nemocnice zbyly jen čtyři sloupy, cílí se na nemocnice, obchodní domy - samé civilní cíle. Raketám se Ukrajinci nemohou bránit a to je katastrofa. Ale vzpomeňme, že Amerika váhala se SWIFT, s dodávkami zbraní, ale nakonec na to došlo. A teď, když konflikt vypukl naplno, tak na to třeba ještě dojde.

Kolegyně mi říkala, že tanky dokážou zastavit i civilisté, někdy je třeba přemluví, dokonce i viděla, že se tank obrátil a vrátil. Pozemní operace jsou velice úspěšné. Ale pod náporem raket lidé nesmírně trpí a ztrácejí naději.

Jsme svědky bezprecedentní podpory celého světa, ale je velice důležité neustávat v rámci mezinárodních aktivit. Mí kolegové z ukrajinských univerzit sbírají materiály, dokumentují a archivují svědecké výpovědi, které pak budou přidány k tomu mezinárodnímu trestnímu soudu. V této souvislosti chci odlišit dva judiciální orgány v Haagu. Jeden z těchto soudů se jmenuje Mezinárodní soudní dvůr, kam již adresoval žalobu prezident Zelenskyj, týká se zneužití pojmu genocida jako záminky pro agresi ze strany Ruska.

Mí kolegové chystají podklady pro jiný soud v Haagu, a to Mezinárodní trestní soud, který řeší otázky vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Je to vedení útoku na civilní objekty, střelba na civilisty a další případy, jež jsou podle mezinárodního práva nepromlčitelné. Kolegové už shromáždili plnou krabici fotek, videí, svědectví a dalších důkazů, které budou ještě dále doplňovat.

Pomoc veřejnosti na Ukrajině je velice aktivní a lze předpokládat, že řízení v této věci bude úspěšné i zejména s ohledem na ohlášené kroky prokurátora tohoto soudu, co se týče zahájení vyšetřování válečné situace na Ukrajině.

O tom jsem také slyšela, ale chtěla bych upozornit, že dokumentaci uskutečňují kolegové právníci. Celou skupinu vede profesor mezinárodního práva. Jeho jméno neuvedu, abych neohrozila jeho bezpečnost, ale jsou to odborníci, kteří mají zkušenosti z mezinárodních organizací, takže vědí, co se smí a nesmí, a v žádném případě by si nedovolili fabrikovat nějaké fake news nebo čerpat svědectví z neověřených zdrojů.

Sice původně podepsalo Římský statut, ale neratifikovalo ho, a následně prezident Putin odvolal účast v této organizaci. Takže částečně máte pravdu, avšak jsou tady určité možnosti, které tady nebudu do detailu rozvádět, jelikož se jedná o právní nuance. Podstatné však je, že i když se nepodaří dosáhnout úspěchu v právní oblasti, tak je důležitý i politický efekt, tedy že budou předloženy dokumenty, že agresor bude vědět, že to někdo řeší, že je tady osobní odpovědnost veřejných činitelů. Všechno má nějaký účinek a dopad.

Že Rusko shodou okolností předsedá radě OSN, je velice nešťastná situace. Viděli jsme, že vetovalo rezoluci OSN, která odsuzuje jeho jednání. Ještě se ale bude situace projednávat na mimořádné Valné hromadě OSN…

S kolegy v ČR a na Ukrajině uvažujeme o tom, zda by členství Ruska v OSN nemělo být pozastaveno s ohledem na to, že se jedná o stát, který hrubě porušuje zásady mezinárodního práva, Chartu OSN a zásady, na kterých se OSN zakládá. Nedávno došlo k pozastavení členství Ruska v Radě Evropy, tak stojí za úvahu, zda by to nešlo učinit i v rámci OSN.

Jako odbornice na evropské právo mohu konstatovat, že úprava pro tento krok není nikde obsazená, nejsou ani zkušenosti z dřívějších dob. Ale toto je také bezprecedentní situace. Jedná se o stát, který přímo podkopává zásady OSN, a každý krok, který zabrání eskalaci v celé evropském regionu, stojí za úvahu. Konzultovala jsem to s různými kolegy a konsensus je, že když se to nepovede, tak opět alespoň v politických intencích to bude mít smysl.

Ruský prezident Putin už vyhrát nemůže, ale jde o to, zbránit nenapravitelným škodám a pokračovat ve všech iniciativách, které ho zastaví. Velice správné je například zřízení webové stránky ukrajinskými úřady pro matky padlých a zajatých ruských vojáků. Někteří zajatí vojáci, ani jejich rodiče, ani nevěděli, že budou nasazeni na Ukrajině. V několika případech kolegové upozorňovali, že se někteří z ruských vojáků snaží pod různými záminkami vyhnout útokům. Například jedna jednotka vylila benzín do kanálu a pak oznámila velitelům, že došlo palivo a nemůžou pokračovat dál v útoku.

Jednou z hlavních nočních můr Putina je hněv matek padlých vojáků. Proto je důležité, aby se o svých dětech jejich rodiče dověděli. Oni mohou také demonstrovat a vystupovat proti této nespravedlivé válce. Ale také je důležitý i faktor humanity, protože toto není tragédie jen pro Ukrajinu, ale i pro ruské občany.

Je důležité, aby se rodiče dověděli, co s tím vojákem je, nebo pokud už bohužel padl, tak aby věděli, kdy a kde k tomu došlo, aby došlo k identifikaci.

Nálady v ruské společnosti jsou nesmírně důležité. Pozorujeme, že lidé v Rusku aktivně demonstrují. Je nutné, aby občani sami donutili svou vládu jednat jiným způsobem. Mám za to, že poslední sankce, tedy částečné odpojení ruských bank od SWIFT, blokace velké části devizových rezerv ruské centrální banky, nakonec probudí i ty podporovatele Putina, kteří si po invazi na Krymu mysleli, že Putin vytváří silné a mocné Rusko.

Poslední události jim snad otevřou oči, že tento státník nevede jejich zemi do prosperity, ale do naprosté izolace, chudoby a zkázy. V tom lze souhlasit s názorem šéfky EK von der Leyenové, že Putin chtěl zničit Ukrajinu, místo toho zničil budoucnost vlastní země.

To je opět něco opravdu bezprecedentního. Doufejme, že je to jen jakási platforma pro mírová jednání a prostředek nátlaku. Podle mě to svědčí o tom, že ruský prezident těmito projevy ohrožuje už celý svět. I to je důvod, proč je třeba něco podnikat. Konflikt nesmí dále eskalovat a jedině rázná odpověď veřejnosti různých států to může zastavit.

Ukrajince samotné tato výhrůžka neodrazuje. Vnímají, že celý svět je podporuje, jsou odhodláni a připraveni bojovat do posledního. Jsou přesvědčeni, že svou zemi ubrání. Já taky.

Jediná otázka je, kolik životů to ještě bude stát. Všichni teď vědí, že je to celé nesmyslné a že to pro ruskou stranu dopadne zničujícím, drtivým způsobem. Ale musíme udělat všechno možné pro to, aby už nedošlo k dalším obětem.

Každé ráno sleduji situaci s obavami a každé ráno obtelefonovávám své kolegy, příbuzné a známé ve strachu, zda jsou ještě naživu. Zatím ano, ale rizika rostou.