Sirotci po maminkách mají výrazně nižší sirotčí důchody, reforma umožní změnu

„Děti, které jsou sirotci po maminkách, mají výrazně nižší sirotčí důchody než děti, které jsou sirotci po tatíncích. Je to nefér a nedůstojné,“ řekla ředitelka nadačního fondu Vrba Petra Glosr Cvrkalová, která se již devátým rokem věnuje péči o pozůstalé rodiny.

Problém se podle ní odvíjí od rozdílného mzdového ohodnocení žen a mužů, které se propisuje do i výměry sirotčích důchodů. „Rozdíl na jednom důchodu se v některých případech pohybuje okolo 1500 až 2000 korun,“ uvedla. Průměrná výše sirotčího důchodu byla podle Českého statistického úřadu v minulém roce 10 268 korun.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) si je problému vědom. „Řešením je společný vyměřovací základ, který máme v reformě,“ řekl ve čtvrtek na kulatém stolu k tématu ovdovění. Téma se týká množství lidí, Česká správa sociálního zabezpečení eviduje v letošním roce přibližně 42 tisíc sirotčích důchodů.

Návrh reformy, který v pátek prošel Sněmovnou, počítá s dobrovolným rozdělením vyměřovacího základu manželů nebo registrovaných partnerů. Základ by se rozdělil na půl za období, kdy oba pracovali. Při výpočtu důchodu by na ně bylo pohlíženo tak, jako by měli stejný příjem. Možnost se podle mluvčí MPSV Kateřiny Procházkové ovšem vztahuje pouze na páry v oficiálním svazku.

„Pokud má například žena více dětí, stráví delší dobu na mateřské a následně kvůli péči pracuje na kratší úvazek, snižuje se jí vyměřovací základ. V případě jejího úmrtí mají nižší důchod její děti i partner, na rodinu to může být rozdíl pět až šest tisíc korun,“ popsala Cvrkalová. Možnost společného vyměřovacího základu proto vítá. „Je to cesta dobrým směrem,“ dodala.

Nárok na sirotčí důchod mají také nezaopatřené děti včetně studentů středních a vysokých škol do 26 let. Kvůli administrativním problémům ale studenti narážejí na zpožďování vyplácených dávek.

„Při přechodu na vyšší stupeň vzdělávání se musí dokládat studium na ČSSZ. Úředníci následně zpracují informaci, že dítě má stále nárok na sirotčí důchod, nicméně tento proces trvá i dva měsíce, po které sirotčí důchod nepřijde,“ upozornila Cvrkalová.

„Pokud je nárok potvrzen, důchod přijde samozřejmě zpětně, ale až za tři měsíce. Rodiny se tak často dostávají do situace, kdy si kvůli zpoždění musejí půjčit třeba na nájem,“ vysvětlila. Stejné kolečko se podle ní opakuje i v druhém ročníku středních škol, a u vysokoškoláků dokonce i každý semestr.

Problém vidí v tom, že neexistuje systém, který by informace o studentech sdružoval.

„Každé potvrzení musí zpracovat úředník a zdržení nejsou nijak ojedinělá,“ sdělila. Situaci by měl zlepšit chystaný registr žáků, který by podle ministerstva školství mohl začít fungovat od školního roku 2026/2027. Úřady by díky němu nemusely žádat o potvrzení samotné studenty.