Článek
„Když k nám dorazila zpráva, že se jeden student filozofické fakulty upálil, tak jsme vůbec nevěděli, kdo to je. Tehdy jsem byla v senátu fakulty, kde jsme se dohadovali, kdo to může být,“ vzpomíná Jiřina Šiklová. Po Palachově smrti osobně hovořila s jeho maminkou i bratrem.
Palachovu oběť vnímala jako heroický čin, trápila ji ale skutečnost, že se o něm nemluví a jako by se na něj zapomnělo. „A když se blížilo 20leté výročí a nic se nedělo, tak jsem si říkala. No vida chlape, nic se neděje. De facto, ty jsi ničemu nepomohl,” řekla Šiklová. Posléze ji překvapily demonstrace takzvaný Palachův týden.
Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí.
Jan Palach se 16. ledna 1969 polil na rampě Národního muzea v Praze hořlavinou a zapálil se. Seběhl na Václavské náměstí a tam se zhroutil. Po třech dnech podlehl těžkým popáleninám. Jeho pohřeb se stal manifestací za svobodu a demokracii, smutečního průvodu Prahou se zúčastnilo na 200 tisíc lidí.
V dopise, který zanechal na místě svého činu, vyzýval k učinění kroků na záchranu posledních zbytků demokracie. Žádal zrušení cenzury a zákaz rozšiřování okupačního tisku. Palachův příklad následovali další lidé, mezi nimi i student Jan Zajíc, jenž se upálil 25. února 1969. Palach obdržel in memoriam v roce 1991 nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.