Článek
Projekt Nenech to být a jeho web www.nntb.cz podpořila i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Uznání si získal i mezi odborníky. Autoři projektu Jan Sláma (16) a David Špunar (17) chtěli zejména ponouknout „mlčící většinu“.
Podle nich nemusí mít nikdo strach, že prozrazením šikany sobě nebo oběti ublíží. To bývá jedním z hlavních důvodů, proč děti šikanu nenahlásí.
Schránky důvěry ve školách nefungují
Projekt podpořil na svém videu také uznávaný youtuber NejFake, kterého Sláma se Špunarem oslovili. Jeho video, ve kterém nový web představil, zhlédlo dosud zhruba 21 tisíc lidí.
Internet je pro školáky blízký, proto ho pro hlášení šikany mohou upřednostňovat. Důvěra v anonymitu je zde vyšší, než pokud se dítě rozhodne nahlásit šikanu u pracovníka školy či prostřednictvím schránek důvěry. „Ty nefungují. Často jsou na veřejných místech a není jistota, že ho nikdo neuvidí. A pak také neví, co tam napsat a kdo to bude číst,“ řekl Sláma.
Zato na daném serveru v jednoduchém on-line formuláři stačí vyplnit informaci o tom, kdo je obětí a na které škole, eventuálně ve které třídě, a dodat stručný popis, co se v kolektivu děje. Informace pak obdrží odpovědný pracovník školy.
Některé školy se zapojit nechtějí
Školy se musí do systému registrovat, ale sami studenti či rodiče ne. Jen za prvních pět hodin po spuštění systému měli jeho autoři informace o 487 návštěvách lidí, 66 žádostí studentů o registraci jejich školy a 11 žádostí škol o registraci. Sami studenti či rodiče se do systému registrovat nemusí.
Přestože ministerstvo či představitelé Linky bezpečí pokládají projekt za účinný i díky tomu, že využívá elektronické technologie, jež jsou dětem bližší, zřejmě ne všechny školy zaujme. „Ani kdybych byla oslovena, tak bych se do toho nezapojila,“ řekla Právu Ludmila Kozáková, ředitelka Základní školy Pardubice–Dubina.
„Na každé škole nějaká šikana je. Pokud se to škola nesnaží zlehčovat nebo utajit, tak je jakýkoli web naprosto zbytečný. Taková škola má nějakého pracovníka, kterému se mohou děti svěřit. U nás máme dobrou zkušenost, děti se obracejí na školního psychologa, metodika prevence, třídní učitelku nebo na mě. Nikdy jsme to nezametali pod koberec,“ popsala Právu.
Zdůraznila, že škola má vypracovaný plán prevence a „důvěru dětí v to, že když se jim děje příkoří, tak zareagují ony nebo jejich rodiče“.
Anonymní formuláře může kdokoli zneužít
Rovněž nevěří v neosobní internetové prostředí, kde se podle ní děti chovají mnohem hruběji než tváří v tvář. Dodala, že anonymní webové formulář může kdokoli zneužít.
Ale podle mluvčího Linky bezpečí Petera Porubského je zneužívána i Linka bezpečí, nicméně anonymita je i tak důležitá. Navíc ke zneužití dochází i v případech, kdy si chce dítě vyzkoušet, jak celý systém funguje, a na tom nevidí nic špatného.
