Hlavní obsah

Šikanou ji připravily o práci, vybojovala si odškodné

Právo, Vladimír Klepáč

11. 12. 2018, 4:00

Život prý začíná po padesátce, na což ale mohou mít zástupci mladší generace odlišný pohled. Své o tom ví bývalá sociální pracovnice z jižní Moravy, která se stala obětí šikany na pracovišti ze strany svých o dvacet let mladších kolegyň. Jejich posměšky a ústrky vyústily až v to, že byla z práce propuštěna. S tím se ale nesmířila.

Článek

Pomoc našla u ombudsmanky Anny Šabatové. A s podporou veřejné ochránkyně práv jí nakonec bývalý zaměstnavatel vyplatil odškodné ve výši šesti platů, tedy desítky tisíc korun.

„Zpětně jsem velice ráda, že jsem se do celého sporu pustila, protože to, čeho se bývalý zaměstnavatel vůči mně dopustil, bylo podlé a nespravedlivé,“ sdělila Právu žena, jejíž totožnost kancelář veřejné ochránkyně práv tají.

To, čeho se bývalý zaměstnavatel vůči mně dopustil, bylo podlé a nespravedlivé

Šabatová označila kauzu za modelový případ naprosto nevhodného chování k dříve narozeným ze strany kolegů i zaměstnavatelů. Ombudsmanka ostře kritizovala také příslušný inspektorát práce, který se celou věcí v minulosti zabýval.

Právě u něj hledala propuštěná sociální pracovnice nejprve pomoc. Příslušný zaměstnanec inspektorátu, který měl prověřit, proč vlastně přišla o práci, se totiž spokojil jen s vyjádřením někdejších nadřízených ženy. Ti tvrdili, že nijak neporušili zákon.

Z výsledků šetření ombudsmanky ale vyplynulo něco jiného. Ochránkyně zjistila, že mladší kolegyně urážely starší spolupracovnici před klienty. Měly prý narážky na její věk a snižovaly její autoritu. Starší zaměstnankyně si to ale nenechala líbit a u své vedoucí si na mladší kolegyně stěžovala.

Buď jiná pozice, nebo vyhazov

Vedoucí týmu sociálních pracovnic dala dříve narozené na vybranou. Buď přestoupí na jinou pozici, a její práci dokonce převezme kolegyně, která ji šikanovala nejvíce, anebo bude propuštěna. Žena ale neustoupila a skutečně skončila na dlažbě.

Práci si našla až po půl roce a je v ní spokojená. S urážlivým přístupem bývalých kolegyň a někdejšího zaměstnavatele se ale nesmířila. Když neuspěla u inspektorátu práce, obrátila se na ombudsmanku. Šabatová zjistila, že inspektor selhal. Příslušný úředník vůbec nezkoumal ženiny námitky.

Situace se změnila, až když veřejná ochránkyně práv zjistila, že byl porušen zákon. Na základě toho podala bývalá sociální pracovnice žalobu, v níž se domáhala zrušení rozhodnutí o propuštění z práce. Teprve až v této situaci se bývalý zaměstnavatel zalekl a souhlasil s mimosoudní dohodou. Žena se už ale na své původní pracoviště odmítla vrátit, protože je v novém zaměstnání spokojená. Místo toho dostala jako odškodné šest měsíčních platů.