Sexuální menšiny chtějí ochranu

Organizace mj. ve výzvě požadují manželství pro všechny, přísnější tresty za útoky na sexuální menšiny a zastavení kastrace při úřední změně pohlaví.

Podle právničky Kláry Kalibové z organizace In Iustitia pomáhající obětem předsudečného násilí by změna trestního zákoníku, která by zahrnula sexuální menšiny mezi chráněné skupiny, není složitá.

„Momentálně napadané sexuální menšiny nejsou chráněny vůbec, požadavek je, aby byly. Podstatou zločinů z nenávisti není forma způsobení, ale pohnutka. Nutně by měla být zařazena minimálně ke všem úmyslným trestným činům,“ přiblížila Kalibová.

Novelizace by navíc kromě sexuálních menšin podle Kalibové měla zařadit také lidi se zdravotním postižením či seniory. Ministerstvo spravedlnosti ale žádné podobné změny neplánuje.

„Ministerstvo považuje uvedenou problematiku za velmi důležité téma a domníváme se, že je v současném právním řádu již ošetřena,“ uvedl mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Dodal, že v případě spáchání závažných činů proti životu a zdraví z důvodu odlišné pohlavní orientace se na ně může vztahovat zavrženíhodná pohnutka z „národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti“.

Připomněl i to, že trestní zákoník pokrývá i násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci či podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

„Uvedené organizace s námi nejednaly, a i s ohledem na to, co jsem psal, ke změně zákona neshledáváme bezprostřední důvod,“ podotkl Řepka.

Kalibová ale upozornila, že většina útoků na LGBT lidi se vyšetřuje jako výtržnictví, na něž se zmíněná zavrženíhodná pohnutka nevztahuje.

Podle policejních statistik bylo za rok 2022 registrováno třináct trestných činů z nenávisti vůči minoritní sexuální skupině, šest z nich bylo objasněno. Policejní statistiky ale dále nerozlišují, o jaký trestný čin se jednalo.

Organizace In Iustitia si vede vlastní statistiky, přičemž zaznamenala 56 incidentů namířených proti LGBT komunitě s 95 oběťmi. „Z našich statistik vyplývá, že je to nejvíce napadaná skupina v Česku,“ podotkla Kalibová.

Ihned po zmíněném bratislavském útoku se neziskovky sešly s vrcholnými představiteli vlády, včetně premiéra Petra Fialy (ODS) či ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).

„Bratislavský útok způsobil, že lidé začali této věci věnovat pozornost,“ řekla Právu předsedkyně vládního výboru pro práva LGBTI+ lidí a členka organizace Jsme fér Lucia Zachariášová.

Návrh změny občanského zákoníku, který by povolil manželství i pro stejnopohlavní páry, byl Sněmovně skupinou poslanců v čele s Josefem Bernardem (STAN) předložen v červnu minulého roku. Projednán by měl být v únoru.

Pomoci by také mohlo schválení Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR 2021–2026, která počítá například s osvojením dětí stejnopohlavními páry či jednodušší změnou jména trans lidí.