Sex po česku aneb Jedinečný výzkum odhaluje chování Čechů

O nejzajímavějších číslech a trendech jsme mluvili s Kateřinou Klapilovou, vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence NUDZ, která měla na starost metodiku průzkumu nazvaného Czechsex.

První číslo se nabízí. Jak často mají Češi sex?

Z dat vyplývá, že průměrně měly ženy za poslední měsíc sex s druhou osobou 0,71krát a muži 0,99krát, průměrná frekvence sexu je tedy v české populaci méně než jednou za poslední měsíc. Ve věkové kategorii 18 až 25 let to bylo u žen průměrně 1,7krát za poslední měsíc a u mužů 1,3krát. U lidí, kteří měli v době sběru dlouhodobý partnerský vztah, byla frekvence sexu s partnerem za měsíc průměrně 5,72krát u mužů a 5,63krát u žen.

Je to tak, že u mužů je pořád vyšší počet sexuálních partnerek brán jako přednost, zatímco u žen jako zápor?

Tak jsme se neptali, to je otázka na postoj. Z našich výsledků se ale zdá, že ženy reportují více sexuálních partnerů a partnerek než v průzkumech minulých. To může být dáno třeba pozitivním trendem směrem k destigmatizaci ženské sexuality v Česku. Ale to je spekulace, ne něco, na co bychom se ptali.

Jaká jsou tedy čísla?

V rámci mediánů je nyní počet sexuálních partnerů a partnerek za život v rámci mužů a žen vyrovnaný, je jich pět, což je v pořádku vzhledem k rovnoměrnému zastoupení biologických pohlaví v populaci.

Ženy mají průměrně 8,6 sexuálních partnerů za život, zatímco muži 11,6. Zejména ženy v našem průzkumu udávají více sexuálních partnerů než v minulých průzkumech, což může být dáno zvýšením tolerance společnosti k tématu ženské sexuality.

Je tabu, že má člověk vedle partnerského vztahu i ten mimopartnerský? Nebo vám lidé po pravdě odpověděli?

V době průzkumu bylo v dlouhodobém partnerském vztahu 73,7 procenta respondentů. Z těch, kteří uvedli, že mají dlouhodobý vztah, mělo 26,7 procenta také vztah pouze sexuální. Nemusí se však jednat vždy o nevěru, může se jednat také o otevřené vztahy nebo vztahy, ve kterých toto jako nevěra vnímáno není. Otázka ve smyslu „byl jste někdy nevěrný svému partnerovi“ v kontextu celoživotní historie nebyla položena.

A jak časté je soužití více než dvou partnerů, kteří spolu žijí sexuálně?

Pouze necelé jedno procento respondentů uvedlo, že mají konsenzuální dlouhodobý vztah s více partnery, tedy polyamorii.

Snižuje se věk prvního sexu?

Průměrný věk prvního sexu u žen je 17,46 let, u mužů je to průměrně v 18,33 let. Průměrný věk prvního sexu v rámci populace se od posledního výzkumu v roce 2013 příliš nelišil. V tomto průzkumu uváděly ženy průměrný věk prvního sexu 17,73 let, muži uváděli průměrný věk 17,79.

Průměrný věk prvního sexu je však nižší v mladších věkových kohortách. V nejmladší věkové kategorii, tedy 18 až 25 let, ženy uvádí průměrný věk prvního sexu 16,63 let, muži pak 17,21 let.

A v jakém věku začínají Češi masturbovat?

Ženy průměrně začínají masturbovat v 16,61 let. U mužů je to o něco dříve, průměrně ve 14,24 let. I tento údaj zůstává ve shodě se sběrem z roku 2013, kde muži uváděli věk první masturbace průměrně ve 14,04 let, u žen to bylo v 16,17 let.

Trend směrem výrazně k dřívějšímu nástupu masturbace je patrný zejména u žen, kde se v nejmladší věkové kohortě snižuje na 13,38 let. Oproti tomu ženy v nejstarší věkové kohortě (66 až 75 let) začínaly masturbovat průměrně ve 20,33 letech.

A pornografie?

Napříč věkovými kohortami se snižuje věk prvního sledování pornografie. V nejmladší věkové kohortě (18 až 25 let) je to mezi ženami průměrně ve 14,52 let, u mužů v 14,18 let, zatímco v nejstarší věkové kohortě (65 až 75 let) začínaly ženy sledovat pornografii průměrně ve 31,75 let a muži v 28,41 let. Pozorujeme tedy výrazné snížení věku první expozice pornografie v nejmladších věkových kohortách.

Rovněž často slýcháme, že „mladí se nemají kde seznámit“. Platí to?

Lidé napříč generacemi se nejčastěji seznamují přes přátele (29,6 procenta), v práci nebo ve škole (20 procent) či v rámci společenských aktivit (17,5 procenta). V České republice se přibližně 13,4 procenta párů seznámí online.

I mladí lidé se nejčastěji seznamují přes přátele nebo v práci nebo škole. Ze všech generací se také nejvíce seznamují online (20,7 procenta v nejmladší kohortě 18 až 25 let), s věkem využívání online prostoru pro seznámení klesá (4,9 procenta v nejstarší kohortě 66 až 75 let).

Velkým tématem je také genderová identita. Co jste zjistili?

Naše data ukazují, že se ženou cítí být 50,5 procenta populace, mužem pak 49,1 procenta populace. Nebinárních a genderově rozmanitých osob je v populaci 0,4 procenta. To je opět v souladu se zjištěními ze zahraničí, která uvádí až 0,5 procenta. V přepočtu na populaci se jedná přibližně o 42 680 lidí.

Co se týče genderové identity, měli respondenti možnost vybrat si z šesti kategorií: muž, žena, transžena, transmuž, nebinární osoba a jiná identita zde neuvedená s možností vypsání. Šestou kategorii nikdo nevyužil.

Byly nějaké údaje vyloženě varující?

Za alarmující považujeme zjištění o tom, kolik lidí nikdy nevyhledává odbornou pomoc, přestože mají klinicky významné obtíže v oblasti sexuálního zdraví. Vyhledá ji méně než 5 procent žen a mužů. To něco vypovídá o české společnosti a systému a zdá se, že by se v této oblasti mělo něco změnit – od informovanosti o sexuálním zdraví a možnostech péče po navýšení dostupnosti služeb v této oblasti.

Tazatelé v rámci průzkumu informovali o možnostech péče v oblasti sexuálního a genderového zdraví, na pomoc včetně linky SexHelp a stránek sexhelplinka.cz.

Ještě něco vás nepříjemně překvapilo?

Stejně šokujícím výsledkem je počet nenahlášených případů sexuálního násilí. Hrozbami nebo násilím bylo k sexuálním aktivitám někdy v životě donuceno 16,8 procent žen a 4,9 procent mužů, to je 896 720 žen a 254 141 mužů v přepočtu na počet obyvatel.

Kromě toho má minimálně 29,9 procenta žen a 16.9 procenta mužů zkušenost s nevyžádaným kontaktem se sexuálním záměrem, například osaháváním, to je 1 595 948 žen a 876 526 mužů. Z našich dat také vyplývá: u žen, které byly znásilněny, se to u 19 procent poprvé stalo ve věku mladším než 15 let. U mužů je to u 7,5 procent. Jsou to velká čísla.

Takže neplatí, že jsou lidé už ochotní takové jednání oznámit?

Naopak, oběti v drtivé většině případů sexuální obtěžování a znásilnění nenahlašují na policii. V našem vzorku uvedlo, že situaci nenahlásilo 93,1 procenta žen a 98 procent mužů. Mezi nejčastější důvody, proč oběti situaci nehlásili na policii, patří nevyhodnocení situace jako znásilnění, to bylo u 42,4 procenta žen a 58,4 procenta mužů, a na druhém místě stud, to bylo 29,3 procenta žen a 14,7 procenta mužů.

Jaká čísla vás překvapila pozitivně?

Příjemným výsledkem je to, že se většina Čechů cítí spíše spokojena se sexuálním životem, vysoká je preference sexuálních aktivit s jinou osobou oproti masturbaci a solitérním sexuálním aktivitám, a to i v nejmladší věkové kategorii.

Zájem o sex tedy je, lidé jej považují za důležitou součást svého života. Přesto se sexuálním aktivitám s druhou osobou věnují poměrně málo často – jednou či několikrát za měsíc.

Jak jsme na tom obecně v porovnání třeba se zahraničím?

Co se týče frekvencí sexuálních aktivit, sexuálních milníků, seznamování, konzumace pornografie nebo online aktivit, naše čísla v zásadě potvrzují zahraniční trendy a neshledáváme nic výrazně česky specifického. Obecně se ukazuje, že jsou Češi v otázkách sexuality poměrně otevření, dlouhodobě se ukazuje, že se výzkumů sexuality a sexuálního chování účastní velmi ochotně v porovnání s jinými zeměmi ve světě i v Evropě.

Poslední velký průzkum byl v roce 2013. Proč tak dlouhá mezera mezi tehdejším šetřením a tím současným?

Důvodem jsou zejména chybějící finance na realizaci takto velkého a metodicky kvalitního průzkumu. První průzkumy byly financovány Ministerstvem zdravotnictví, poté se dařilo získat finance díky spoluúčasti farmaceutických firem. Ty však od roku 2013 neměly zájem průzkumy financovat.

Z tohoto důvodu různí členové týmu CzechSex dlouhá léta hledali opakovaně financování v rámci různých grantových výzev. Nakonec jsme konečně uspěli v rámci soutěže Grantové agentury České republiky, která plně financuje tento velký reprezentativní průzkum, ale trvalo to právě dlouhých 10 let.

Kolik lidí se průzkumu zúčastnilo?

Tváří v tvář bylo osloveno celkem 4276 osob, rozhovor dokončilo 46,98 procenta z oslovených. Nejčastějším důvodem odmítnutí účasti byla intimnost tématu. Online bylo osloveno 16 414 osob a rozhovor dokončilo 28,39 procenta z nich. Průměrná délka vyplňování tváří v tvář byla 57 minut, online 48 minut.

K čemu by se mohla data využít?

Tyto údaje jsou nezbytné pro nastavení zdravotních a sociálních služeb v oblasti sexuálního zdraví populace a preventivních strategií v oblasti sexuální delikvence. Důležité je i sledování dlouhodobých trendů a nových fenoménů v oblasti sexuality a intimity. Zároveň tato data poslouží i k mezinárodnímu srovnání.

Kdy průzkum zopakujete? Bude pravidelný?

Ideální by bylo průzkum opakovat alespoň každých pět let. Tak to bývalo v letech minulých a tak to běžně funguje u velkých národních průzkumů v zahraničí. Jak jsme však zmínili, není úplně v silách nadšených výzkumníků tuto pravidelnost zajistit.

Pravidelné reprezentativní sběry v oblasti sexuálního, celkového a duševního zdraví by měly mít prioritu v rámci státem financovaných a vyhlašovaných výzev. V současnosti tomu tak není.