Čtvrtina Čechů odmítá jakákoliv úsporná opatření

Vládní návrh opatření podporuje bez výhrad 7 procent lidí, dalších 25 procent souhlasí s částí opatření. Podle 42 procent lidí je třeba šetřit, nicméně s návrhy nesouhlasí. Jakákoliv úsporná opatření pak odmítá 24 procent lidí.

Alespoň část vládních návrhů má největší podporu u voličů TOP 09 a ODS, naopak nejvlažnějšími podporovateli v koalici jsou stoupenci lidovců. Odmítači škrtů naopak dominují mezi přízni SPD a komunistů.

„Většina populace se shodla v tom ohledu, že je potřeba s veřejnými finančními prostředky šetřit, to se domnívají celé tři čtvrtiny obyvatelstva,“ uvedl autor průzkumu Jan Burianec, podle něhož se téma stavu veřejných financí objevuje u veřejnosti mezi nejpalčivějšími tématy.

Lidem konvenuje nižší daň u některých potravin, zdravotnických potřeb i větší zdanění alkoholu a tabáku, nemají problém ani s osekáním objemu financí na platy ve veřejné sféře, omezením dotací a zvýšením daně z příjmů právnických osob.

Nezamlouvá se jim naopak zvýšení DPH na léky, navýšení daně z nemovitosti či zvýšení DPH na tiskoviny. Podobně vnímají i zdražení dálničních známek, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance či zvýšení odvodů pro živnostníky.

„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické: proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu ‚Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?‘. Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ dodal ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Negativní dopad balíčku na vlastní peněženku očekává 59 procent lidí. Pětina (21 procent) zatím nedokáže dopady odhadnout, podle 17 procent se jejich financí nijak nedotkne a čtyři procenta očekávají, že ušetří.

Odhadované roční náklady vyšly v průměru na částku 11 200 korun, uvedla agentura s tím, že částku je třeba brát s rezervou.

Kabinet by se měl podle lidí zamyslet, jak své kroky prezentovat. To, že to dělá dobře, si myslí jen tři procenta veřejnosti. Třetina lidí uznává, že vláda se komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení – častěji jde o vlažnější voliče vládních stran. Zbývající téměř dvě třetiny se následně domnívají, že vládě se nedaří komunikovat vůbec.

Do průzkumu, který proběhl od 15. do 17. května, se zapojilo 805 osob.