Šetřit redukcí počtu krajů a obcí? Návrh NERV má zastánce

Proti se vyslovili především zástupci hnutí Starostů a nezávislých, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ale i liberecký hejtman Martin Půta (SLK) či karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN).

Podle materiálu NERV s názvem „Revize samosprávy a nákladů místní vlády“ by se při výrazné redukci počtu obcí do jednoho tisíce obyvatel mohlo každoročně uspořit na provozu státu až 10 miliard korun. Snížit by se podle odborníků měl i počet krajů ze 14 na 8.

„ČR má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. Má dle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí EU (cca 1700), celkový počet obcí je naopak zcela extrémní (6254) a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný,“ píše NERV.

Za následek to má podle NERV zcela disproporční počet volených politiků, kterých je v Česku přes 60 tisíc, a s tím i celkově nadprůměrné výdaje na samosprávu v poměru k výdajům vládního sektoru, a to přes 30 procent.

„Dobrý, ale absolutně nereálný nápad. Pětikoalice nebude chtít přijít o posty svých spolustraníků,“ řekl o návrhu Babiš.

Podle Špotáka by dávalo např. spojení Plzeňského a Karlovarského kraje logiku.

„Záleží na tom, jak to vnímají jednotlivé kraje, jak vnímají svá přirozená centra. Nechtěl bych mluvit za ostatní kraje. My máme Západočeskou univerzitu v Plzni, máme tu fakultní nemocnici. Přirozené centrum západních Čech je Plzeň, ať se nám to líbí, nebo ne. Vždy by se ale mělo vybírat, jak se vnímá přirozené centrum regionu,“ řekl Právu Špoták.

Striktně proti se nestaví ani Červíček. „Souhlasím se zahájením politické a odborné diskuze o případném novém územním uspořádání, ale bylo by více než žádoucí, abychom měli vůli posuzovat to v komplexu fungování celého státu,“ sdělil Právu s tím, že by se nemělo zůstat jen u krajů a obcí bez snahy zredukovat strukturu ústředních orgánů.

Rakušan s návrhem NERV nesouhlasí. „Násilím, rozhodnutím shora, obce ani kraje slučovat nechceme. Chceme je naopak pozitivně motivovat ke vzájemné spolupráci, která vede jak ke zlepšení fungování samospráv, tak ke snížení nákladů,“ řekl Právu ministr.

Prvním krokem je podle něj nový zákon o obcích, který má zavést tzv. meziobecní spolupráci, kterou vláda schválila v červnu. Novela zavádí institut společenství obcí, létajícího úředníka, který může pracovat pro více obcí naráz, pravidla distančního jednání zastupitelstev či odměňování zastupitelů podle vývoje průměrné hrubé měsíční mzdy.

„To povede k úspoře peněz, a to bez toho, že bychom omezovali právo na samosprávu,“ myslí si Rakušan.

Ani karlovarskému hejtmanovi Petru Kulhánkovi (STAN) se návrh NERV nelíbí. „Nemyslím, že je to úvaha správným směrem, poté co si Karlovarský kraj za téměř čtvrtstoletí vybudoval svou identitu, kdy prochází proměnou v souvislosti s útlumem těžby uhlí a má připraveny intenzivní rozvojové plány a aktivity,“ sdělil Právu.

„Spíše než sloučení s jiným regionem by bylo vhodné naplnit vyřčené závazky vlád minulých i té současné, které avizovali intenzivní pomoc a podporu strukturálně postiženému kraji. Zatím podpora přichází z evropské úrovně, u národní je to stále spíše v rovině proklamací. V případě přičlenění k jinému kraji by šlo o ztrátu vybudované identity i ztrátu viditelnosti specifických potřeb a problémů regionu,“ dodal.

Půta, jehož Liberecký kraj by se zřejmě měl v takovém případě sloučit s Ústeckým nebo Královéhradeckým krajem, návrh také shodil ze stolu.

„Myslím, že centralizace je to poslední, co ke všem našim problémům potřebujeme,“ řekl Právu. Zároveň se obul i do členů NERV. „Je tradice, že samosprávu komentují lidé, kteří jí vůbec nerozumějí a nikdy v ní nepůsobili. Snížením počtu krajů nebo obcí se neušetří fakticky nic. Když se sloučí obce, tak se peníze jen přerozdělí jinak. Možná se ušetří plat neuvolněného starosty,“ řekl Právu Půta.

Proti změnám se vyslovil i pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). „Česká republika má jeden obrovský problém. Na neustále tendenci dělat změny v organizaci veřejné správy. Tento přístup je ve svém důsledku neuvěřitelně drahý,“ řekl Právu. Měli bychom v takto důležitých strategických věcech jednou rozhodnout a poté se k dané věci už nevracet," míní.

Neproveditelné je podle něj i slučování obcí. „Těžko si lze představit variantu, kdy stát administrativně stanoví, ke které obci bude zaniklá přičleněna. To lze jedině za předpokladu finančního motivačního zohlednění například v rámci rozpočtového určení daní. Jinak bychom nástupnické obci přidali pouze starosti, a to ještě nařízením státu. Což půjde velmi obtížně,“ dodal.

Vysoký počet malých obcí mají Češi podle něj proto, že lidem vyhovuje bydlet tam, kde mají k samosprávě blíž a mohou problémy řešit napřímo. Tam, kde se nedaří udržet v chodu místní samosprávu, nebo tam, kde jen těžko shání v komunálních volbách kandidáty, by se však pomoci mělo.

„Neříkám, že by se neměla vést debata o tom, nakolik jsou efektivní obce s neuvolněným starostou, který po své práci obtížně zajištuje fungování vesnice,“ dodal Půta.

Ve slučování obcí by byl opatrný i Špoták. „Máme problémy s obsazením místních samospráv z toho důvodu, že stát neustále zvyšuje administrativní zátěž na samotné obce,“ myslí si.

Podle stínové ministryně vnitra za ANO, bývalé karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové, by stát měl ve věci jednat opatrně. „Nechci to řešit od stolu, tupě škrtat. Jde tu o lidi a jejich komfort, proto jsou nutné precizní analýzy, debaty a široká shoda všech politických subjektů,“ uvedla.

Opakované volby se například musely 17. června letošního roku konat v osmi obcích: v Bynovci v okrese Děčín, v Domašíně v okrese Chomutov, v Kadlíně v okrese Mělník, v Líšině na Plzeňsku, Plchově na Kladensku, v Mnichově na Domažlicku, ve Vísce v okrese Havlíčkův Bord a v Žíželicích na Lounsku.