Článek
Důchodce čelil žalobě na vyklizení bytu, který obýval se svou manželkou. V bytovém domě žil nepřetržitě od roku 1976, dříve mu náležel větší byt. V roce 2014 jej majitel vyzval, aby větší byt uvolnil kvůli výměně oken, a manželé se pak přesunuli do bytu 1+1, kde už poté zůstali.
Novou smlouvu dostali do schránky a muž ji podepsal při jednání na úřadu práce v souvislosti s vyřízením příspěvku na bydlení, přičemž úřednice do smlouvy přidala poznámku „na neurčito“, ačkoli ve skutečnosti byla smlouva jen na jeden rok s automatickým prodlužováním, pokud jedna či druhá strana od smlouvy neodstoupí. Majitel domu pak v roce 2017 nájemníka vyzval k vyklizení bytu, což důchodce odmítl, a začala soudní anabáze.
Restituční náhrada za pozemky má být přiměřená, rozhodl Ústavní soud
Soud v Rakovníku uložil seniorovi, aby vyklidil byt do čtyř měsíců, odvolací soud prodloužil lhůtu na půl roku s tím, že pár užívá byt neoprávněně, na čemž nic nemění ani věk či zdravotní stav seniorů, případně citový vztah k domu. Takový postup posvětil i Nejvyšší soud.
ÚS ale pro postup majitele domu neměl pochopení a upozornil, že na jedné straně stál majitel domu, který vlastní i několik dalších realit, a na straně druhé starý manželský pár. „Majitel zneužil toho, že je stěžovatel s ohledem na svůj vysoký věk a nepříznivý zdravotní stav slabší smluvní stranou. Stěžovatele předtím, než mu byla předložena nová nájemní smlouva, přestěhoval do menšího bytu, obsah nájemní smlouvy mu nevysvětlil, přestože věděl, že jde o seniora v pokročilém věku se závažnými zdravotními problémy včetně psychických,“ upozornili soudci.
Žadatelé o příspěvek na péči umřou dřív, než se jim úřad začne věnovat, kritizuje Křeček
„Navíc nájemní smlouvu vhodil stěžovateli do poštovní schránky až pět měsíců poté, co se stěžovatel do menšího bytu přestěhoval. Využil přitom i toho, že stěžovatel ji podepsal až s delším časovým odstupem a z jeho hlediska pouze pro zachování nároku na příspěvek na bydlení,“ dodali soudci s tím, že majitel domu zneužil zdravotního stavu nájemníka a jeho chování bylo v rozporu s dobrými mravy.
Část smlouvy o nájmu na dobu určitou podle ÚS odporuje dobrým mravům a lze ji tak považovat za absolutně neplatnou. Případ se nyní vrací k Okresnímu soudu v Rakovníku, který při svém rozhodování bude vázán právním názorem ÚS.