Článek
Žena musela za minulého režimu odejít z Československa. Přestěhovala se do Švédska, přičemž výpočet správné výše důchodu podle ombudsmana Stanislava Křečka komplikovala i nedostatečná spolupráce švédských orgánů, které ČSSZ nezaslaly potřebné informace.
Disidentka byla důchodově pojištěna jak v Česku, tak ve Švédsku. Z doby, kdy žila v tehdejším Československu, jí ale nevznikl nárok na plný starobní důchod. ČSSZ jí proto důchod přiznala díky započtení doby, kdy byla ve Švédsku v tzv. dílčí výši. Zjednodušeně řečeno, dostala jen penzi odpovídající době pojištění v ČR.
Teprve po letech byl ženě, která se kdysi živila jako umělkyně a překladatelka, přiznán starobní důchod také ze Švédska. Jenže výše jejího celkového příjmu zdaleka nedosahovala minimální výše důchodu v ČR. Když v roce 2010 v České republice požádala o důchod, byl jeho výměr nižší než minimální částka stanovená podle českých předpisů. Pobírala jen 2940 korun měsíčně. ČSSZ měla zajistit, aby se jí tato částka alespoň dorovnala na úroveň minimální penze, což se nestalo. Podle ombudsmana to bylo první z pochybení úředníků.
Pojišťovna farmářce za milionovou škodu poslala pakatel. Otočila ze dne na den až pod hrozbou zveřejnění
Na ženu se od prosince 2011 začal vztahovat zákon o účastnících odboje a odporu proti komunistickému režimu, který vysloveně zajišťuje odpůrcům někdejšího režimu, aby nebyli na penzích nijak kráceni a dostávali alespoň minimální důchod. „Protože měla žena tehdy výši dílčího důchodu nižší, než byla tato částka, vznikl jí opět nárok na doplatek důchodu. Měla to zajistit ČSSZ, ale její pracovníci jí důchod nezvýšili,“ vysvětlil Křeček.
Doplatili jí neuhrazené částky
V roce 2023 byl ženě švédský důchod podstatně snížen. „Od snížení starobního důchodu v roce 2023 měla disidentka opět dostávat finance, které by dorovnaly částku do minimální výše důchodu účastníka odboje a odporu proti komunismu, což ČSSZ opomněla, a dopustila se tím dalšího pochybení. Žena se tak dostala do těžké finanční situace,“ dodal ombudsman.
Ve stavu, kdy už neměla na živobytí, se obrátila na ombudsmana. Loni nabyla účinnosti novela zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, která problém vyřešila. Seniorce byla konečně přiznána penze ve výši 18 160 korun měsíčně. Od loňského roku totiž náleží všem disidentům celá základní výměra důchodu a celá speciální procentní výměra důchodu.
Problém byl sice vyřešen, ale stále nebyly zohledněny roky, kdy důchodkyně nedostávala řádnou penzi. Teprve až po prošetření případu ombudsmanem a po jeho upozornění ČSSZ jí úředníci uhradili nedoplatek z nevyplacených důchodů ve výši 300 tisíc korun.
Jak je to s výpočtem důchodů pro disidenty?
Evropské předpisy o koordinaci sociálního zabezpečení stanoví, že důchodce, který podle nich pobírá důchod ze státu, v němž bydlí, příp. i z dalších evropských států, má právo na to, aby dostával důchod alespoň ve výši minimálního důchodu, který poskytuje stát jeho bydliště. Jinak řečeno, důchodci bydlící v ČR, kteří byli pojištěni i v jiném evropském státě, mají právo dostávat důchod alespoň ve výši minimálního českého důchodu. Při stanovení výše doplatku do minimální výše důchodu se započítávají všechny důchody, které důchodce pobírá z různých členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.
Mañana! Španělsku trvalo dva roky, než zjevně nevinného Čecha vymazalo z evropského rejstříku zločinců
