Článek
Jelikož jsou již v podmínce za spáchání přečinu neoprávněného užívání cizího domu a dál v trestné činnosti pokračují, nepřichází nyní v úvahu jiný než nepodmíněný trest.
Kastnerovi se v této šlamastice neocitli vlastní vinou. Před pár roky se rozhodli domek darovat dceři s tím, že je tam nechá dožít. Jenže žena a její partner se dostali do finančních problémů, a když nespláceli půjčku, dům jako zástava skončil v roce 2018 v aukci.
Jsou přesvědčeni, že dům jim stále patří. Vůbec s námi nekomunikují
Nemovitost tehdy koupila společnost MR Impex. „Nabídli jsme, že jim seženeme byt a první měsíc nájmu za ně uhradíme. Byli jsme připraveni i na to, že nám budou platit nájem a necháme je v domku dál bydlet. Z jejich strany ale nebyla vůbec žádná snaha se domluvit. Jsou přesvědčeni, že dům jim stále patří. Vůbec s námi nekomunikují, mají nás za své nepřátele,“ řekl jednatel MR Impexu Marek Máliš. Toho mrzí, že ten, kdo to celé spískal, dělá mrtvého brouka. „Mladí se odstěhovali – a děj se vůle boží,“ dodal Máliš.
Seniorovi hrozilo vystěhování, Ústavní soud se ho zastal
Přiznal také, že kdyby věděl, co ho čeká, dům by nekoupil. „Mysleli jsme si, že se domluvíme po dobrém. Naštvaní by neměli být na nás, ale na dceru se zetěm. Kdyby barák neprošustrovali, mohly v něm bydlet další generace,“ upozornil Máliš.
Žalobce poukázal na to, že obžalovaní uzavřeli s novým vlastníkem nemovitosti v únoru 2018 smlouvu, že domek vyklidí a odstěhují se nejpozději do července téhož roku. To se nestalo.
Chybělo věcné břemeno
Proto také skončili letos v dubnu před Okresním soudem v Tachově, kde prohlásili, že je nikdo z domu nedostane, protože je „odjakživa jejich“. Za neoprávněné užívání cizího domu dostali osmnáctiměsíční podmínku.
„Je mi jich opravdu líto. Oběma je už přes osmdesát a já se obávám, že už nejsou schopni pochopit, co se vlastně děje. Jsou přesvědčeni, že dům jim patří, že o něj přišli neoprávněně. Nevidí důvod, proč by z něj měli odejít. Bohužel dřív nebo později je ale vystěhují,“ řekl tachovský soudce Miroslav Vajgant. Podle něho je pravda, že se senioři pojistili klauzulí v darovací smlouvě o tom, že je nechá dcera v domku dožít.
„Jenže problém je v tom, že tento závazek nebyl při převodu nemovitosti v katastru zapsán jako věcné břemeno. To znamená, že se neváže k novému nabyvateli nemovitosti, který ji koupil v aukci,“ dodal Vajgant.
Jeho rozhodnutí potvrdil v polovině prosince Krajský soud v Plzni, který odvolání manželů Kastnerových zamítl. „Judikatura říká, že je zapotřebí pečlivě zvažovat aplikaci trestního práva jakožto nejzazší řešení u civilních sporů, kde užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy je zjevně neúčinné. A to je tento případ,“ uvedl předseda odvolacího senátu Miloslav Sedláček.
Státní zástupce už avizoval, že po obdržení pravomocného rozsudku dá pokyn policii, aby s manželi zahájila nové trestní řízení pro pokračující protiprávní jednání. „Podali jsme žalobu na vyklizení nemovitosti, která v případě našeho úspěchu bude přímo vykonatelná soudním exekutorem,“ uzavřel nový vlastník nemovitosti.
Obhájce obžalovaných poukázal na jejich špatný zdravotní stav. „Paní má Alzheimerovu chorobu a manžel je těžce pohyblivý,“ prohlásil právník a navrhl trestní stíhání zastavit. Své tvrzení ale soudu žádnou lékařskou zprávou či znaleckým posudkem nedoložil.