Senioři a handicapovaní bojují o příspěvky na péči

S odebráním příspěvku se setkala i 82letá paní Božena. Její zdravotní stav jí neumožňuje se o sebe postarat, neboť se těžko pohybuje, potřebuje pomoc s hygienou a nemůže samostatně udržovat domácnost. Její dcera se proto péče o maminku ujala a zažádala o příspěvek na péči.

Podle stupňů závislosti na pomoci druhé osoby spadala paní Božena do druhé kategorie, tj. středně těžká závislost. Stát jí proto na výdaje spojené s péčí přispíval částkou 4400 korun měsíčně.

Letos na jaře, kdy se mamince zhoršil zdravotní stav, podala dcera žádost o přezkoumání stavu na Úřad práce. K jejich překvapení poté příspěvek už nepřišel. Úřad vyhodnotil, že paní Božena zvládne vše kromě péče o domácnost sama a příspěvek jí odebral. Rodina se obrátila na poradnu Národní rady osob se zdravotním postižením a s její pomocí podala na začátku června odvolání.

Průměrná doba vyřízení odvolání trvá podle ministerstva práce a sociálních věcí 106 dní. Paní Božena se rozhodnutí dočkala v polovině září, kdy jí úřad navrátil původní druhý stupeň příspěvku. Peníze jí tedy budou vyplaceny zpětně. Od 1. července 2024 jí ve druhém stupni náleží dokonce o 500 korun více, celkem 4900 korun měsíčně.

Paní Marie Zemanová se v životě potýká se dvěma závažnými smyslovými handicapy, zrakovým a sluchovým. Při svých pochůzkách proto musí využívat placených služeb osobních asistentů. I ona patřila do roku 2022 do druhé kategorie závislosti.

Po zhoršení sluchu požádala o změnu, dočkala se ovšem snížení příspěvku. Skončila v první kategorii a stát jí přispívá na péči 880 korun měsíčně. Její odvolání proti snížení úřad zamítl. Rozhodla se proto podat žalobu a v září začala o příspěvek bojovat u správního soudu. Nicméně délka správních sporů se v Česku počítá na měsíce a roky.

Podobných případů podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy přibývá. „U příspěvků na péči se s tím setkáváme čím dál častěji. Naše poradny to řeší ve všech krajích,“ uvedl pro Novinky.

Ve druhém až čtvrtém stupni se příspěvky navýšily letos v červenci. Zároveň se však zvedla úhrada za sociální služby. Maximální cena osobní asistence stoupla ze 155 na 165 korun za hodinu při rozsahu do 80 hodin měsíčně.

Větší objem služeb si po úpravách koupí jen lidé ve čtvrtém stupni závislosti, ve kterém je asi 50 tisíc lidí. Jen polovina z nich je v domácím ošetřování. Většina lidí pobírajících příspěvek si tak ve výsledku může koupit méně služeb.

„Paradoxně nejhůře jsou na tom teď lidé v prvním stupni. Hodně jsme za jeho zvýšení bojovali, bohužel bez úspěchu,“ dodal k úpravě Krása. První stupeň, který pobírá 80 tisíc lidí, zůstal na úrovni z roku 2016, tedy na 880 korunách měsíčně.

Velkou roli v problému hraje také inflace. Co se v roce 2016 dalo pořídit za 880 korun, by dnes stálo přibližně 1300 korun. V prvním stupni se nejčastěji ocitají právě senioři. Lidé mají možnost Úřad práce požádat o změnu výše příspěvku. Od doby provedení změn však úřad vyšší zájem o navýšení příspěvků nezaznamenal.

Příspěvek na péči náleží pouze těm, kteří se bez každodenní pomoci neobejdou. Jde o děti se závažným onemocněním, nemohoucí seniory a handicapované osoby.

U příspěvku existují čtyři stupně, které reflektují míru závislosti osoby. Pomoc může poskytnout osoba blízká nebo poskytovatel sociálních služeb, např. nezisková organizace nebo hospic. V červenci 2024 pobíralo příspěvek na péči celkem 373,5 tisíc lidí.

Na špatné systémové nastavení příspěvků na péči si dlouhodobě stěžují především organizace sdružující postižené. Iniciativa Žít po svém uspořádala v červnu tohoto roku protest v návaznosti na zvýšení úhrad za služby. Upozorňují, že zvýšení příspěvku na péči je nedostatečné a neumožňuje lidem s těžkým postižením zajistit si dostatek péče.

Usnadnění a zrychlení procesu získávání příspěvků slibuje MPSV po sjednocení administrativy pod ČSSZ. Průměrná délka řízení by měla dosáhnout 60 dnů.