Senátoři si kvůli Fremrovi sypou popel na hlavu

„Rozhodnutí Roberta Fremra oceňuji. Vzdát se kandidatury na ústavního soudce považuji za nejlepší ze špatných možností, které v současné situaci připadaly v úvahu. Věřím, že si z toho všichni dokážeme vzít poučení,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k tomu, že se Fremr v pondělí vzdal nominace na ústavního soudce.

Na dotaz, jaké konkrétní poučení si Senát a senátoři vezmou, ale Novinkám řekl, že „to neurčuje předseda Senátu“. „Ten je pouze první mezi rovnými,“ uvedl.

Popel na hlavu si sypou i další členové Senátu. „Neříkám, že senátoři nepochybili,“ uznal pro Novinky například senátor Tomáš Czernin (TOP 09).

Hlavní problém byl totiž v tom, že senátní výbory ústavně-právní a pro lidská práva projednávaly nominaci Fremra už 11. července, tedy tři týdny před tím, než se 2. srpna dostala na plénum. Oba výbory nominaci podpořily, stejně Fremr prošel i v tajné volbě celého Senátu. Tam ale získal těsnou většinu, tedy 36 hlasů z 67 přítomných senátorů.

Mezi tím se ale začaly objevovat určité pochybnosti o jeho morální integritě. 26. července server Hlídací pes napsal, že Fremr jistě představuje právnickou extratřídu s nevídanou mezinárodní erudicí, ale argumenty proti němu jsou historické.

„Nejde ani tak o jeho až legrační účelové jednoměsíční členství v komunistické straně, ukončené v listopadu 1989. Dokonce ani o to, že vynesl poslední rozsudek smrti v ČSSR, který naštěstí nebyl vykonán. Nejzávažnější profesní pochybení v jeho kariéře je proces s trojicí mladíků z roku 1988 známý jako ‚případ Olšanské hřbitovy‘,“ stálo v textu s tím, že tento případ, ve kterém byla trojice odsouzena mimo jiné za záškodnictví, byl zmanipulován komunistickou Státní bezpečností.

Podle senátorů byl tak hlavní problém v tom, že nominace na výborech se projednávaly moc brzy. „A vlastně bez relevantních informací,“ uznal pro Novinky předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

„Je to velké ponaučení pro nás pro Senát, i pro ústavně-právní výbor,“ přiznal v České televizi i místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK).

„Bylo by dobře, aby výbory zasedaly těšně před plénem, aby byl prostor a některé věci vyplavaly. Ale skutečnosti nebyly známy proto, že dokumenty byly nedostupné. Byly v archivech hlavního města Prahy, ale před tím byly dlouhá léta u soudu a do toho nemá nikdo přístup. Pro Senát je to poučení, aby si informace zjišťoval,“ přidala se pro Novinky i senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS).

Fungování horní komory se podle Nytry v tomto smyslu změní. „S oběma předsedy jsme se již dohodli, že příště výbory budou zasedat těsně před schůzí Senátu,“ řekl redakci.

Podle Kordové Marvanové je na vině ale i prezidentská kancelář. „Když je obsazovaná tak významná funkce, prezidentská kancelář by měla všechny informace posbírat a také předložit Senátu, aby mohl rozhodovat se znalostí celé historie toho kandidáta,“ řekla redakci s tím, že prezidentská kancelář takového kandidáta vůbec neměla předložit, když ho neměla dostatečně prověřeného.

„Myslím, že pan prezident už žádného předlistopadového komunistu - dokonce ani kandidáta KSČ - navrhovat nebude. A kdyby ho navrhnul, tak ho Senát neschválí z té hrůzy, že mu něco uniklo,“ uvedl i Canov.

I podle Czernina výbory pracovaly s tím, co dostaly z prezidentské kanceláře. „A nechaly ho projít. Pro mě stačí stín pochybnosti, což byl důvod pro něj nehlasovat. Trošku mě překvapilo, že někteří k tomu přistupovali tak, že to nebylo jasně prokázáno, tak mu hlas dám,“ komentoval pochybení senátorů Czernin. Zároveň ale dodal, že „příště by to asi prezidentská kancelář měla připravit důkladněji“.

Senátor Pavel Fischer Novinkám řekl, že i u dalších nominací na ústavní soudce si vyžádá osobní přístup ke spisům. „Osvědčilo se to. Budu to dělat i nadále. Poučení pro mě osobně je, že přehled o rozhodování soudců působících před rokem 89 musí být nedílnou součástí při práci Senátu,“ uvedl.

Na fungování Senátu upozorňoval už před týdnem ústavní právník Aleš Gerloch. „Většina Senátu dala s nominací Fremra souhlas. Museli bychom se pak ptát, proč takhle funguje Senát, proč si to neprověřili předem a k čemu jsou výbory. To je jejich úkol,“ zdůraznil Novinkám v době, kdy potvrzoval, že prezident Fremra ústavním soudcem nakonec jmenovat nemusí, i když jej Senát schválil.

Podle Kordové Marvanové ale právě senátoři nominaci Fremra „nakonec zastavili“. „Debata Senátu k tomu přispěla,“ uvedla.

Před týdnem navíc Kordová Marvanová a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů napsali v osobním dopisu prezidentu Pavlovi, že přítomnost Fremra na ÚS je nevhodná.

Hilšer na sociální síti X uvedl, že Fremr v době mezi lety 1983 až 1985 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. „Neměl by být jmenován,“ zdůraznil. Fremr podle Hilšera nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů.

Kordová Marvanová řekla, že informaci získala od historika Petra Blažka a dodatečně si ji ověřila v Archivu hlavního města Prahy. „Udělali jsme vše pro to, aby se informace dozvěděl prezident a jmenování jsme zastavili, což se podařilo. Jako konkrétní osoby jsme dělali maximum,“ zdůraznila následně Novinkám Kordová Marvanová.

„Senát je kolektivní orgán, kde rozhodnutí může záviset na několika málo hlasech. Pro mě je důležité, že jsem mohl jako nezávislý senátor věc řešit ve prospěch té části veřejnosti, která nominaci považovala za problematickou,“ dodal Hilšer.

Fremr v pondělí odpoledne oznámil, že se nominace na Ústavní soud vzdává. Nechtěl prý dále vystavovat tlaku svou rodinu. „Nepovažuji to za doznání, převážil tlak, který již byl neúnosný,“ uvedl. Prezident Pavel následně jeho krok ocenil.