Článek
Někteří senátoři totiž navrhovali vrátit zákon o státních svátcích zpět do Sněmovny s úpravou, aby byl 17. listopad opět oficiálně připomínán jako Mezinárodní den studentstva. Nyní je v kalendáři jako Den boje za svobodu a demokracii.
Zděněk Škromach z ČSSD zase navrhoval, aby se 1. října jako oficiální významný den připomínal Mezinárodní den seniorů. Na hlasování o návrzích se ale nedostalo.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Zbývá jen podpis Zemana
Velký pátek je pro křesťany připomínkou ukřižování Ježíše Krista.
Aby se stal státním svátkem, musí normu ještě podepsat prezident Miloš Zeman. Pokud k tomu dá zelenou, novinka by měla platit od Velikonoc 2016.
V současném českém kalendáři je třináct svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, z nichž některé vycházejí na víkendy.
Státní svátky ČR (dny pracovního klidu; celkem sedm) |
---|
1. leden – Den obnovy samostatného českého státu (1993); zaveden v roce 2000 |
8. květen – Den osvobození (připomíná osvobození od fašismu v roce 1945); zaveden v roce 1991 |
5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (výročí jejich příchodu na Moravu roku 863); slaví se od roku 1990 |
6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa (připomíná výročí jeho upálení v roce 1415); slaví se od roku 1990 |
28. září – Den české státnosti; zaveden v roce 2000 |
28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu (1918) |
17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii (připomíná demonstrace studentů za nacistické okupace v roce 1939 a za komunistického režimu v roce 1989); zaveden v roce 2000 |
Ostatní svátky (dny pracovního klidu; celkem sedm) |
1. leden - Nový rok |
Velký pátek |
Velikonoční pondělí |
1. květen - Svátek práce |
24. prosinec - Štědrý den |
25. prosinec - první svátek vánoční |
26. prosinec - druhý svátek vánoční |
zdroj: ČTK |