Článek
Znění zákona hájili zejména politici Spolu a Starostů. „Likvidace veřejnoprávních medií, kterou by přineslo nepřijetí novely zákona, je útokem na sociálně slabší obyvatele. Pro ně jsou mnohdy jedinou dostupnou kulturou, službou, zábavou a vzděláváním za směšně nízkou cenu,“ apeloval na kolegy senátor Břetislav Rychlík (TOP 09).
Zaznívala však i kritika, že zpravodajství občas není objektivní. „Mnozí redaktoři nedovedou zakrýt své preference,“ uvedl senátor Jiří Oberfalzer (ODS). Senátor Jiří Čunek dopředu řekl, že pro novelu nebude hlasovat.
Senátor za Starosty pro Liberecký kraj si ve svém projevu stěžoval, že Česká televize zrušila noční vysílání záznamů z jednání parlamentu.
Hnutí ANO na půdě horní komory parlamentu zase pokračovalo v kritice novely, tak jako ve Sněmovně. Senátor ANO Martin Bednář připomněl ministru kultury Martinu Baxovi (ODS), že původně sliboval, že koncesionářské poplatky zvedat Fialův kabinet nebude vůbec.
Rovněž kritizoval poplatky pro firmy nebo fakt, že mladí lidé, poté co se osamostatní do vlastní domácnosti, budou muset poplatky kvůli chytrým telefonům platit. I on se přihlásil k myšlence, že by veřejnoprávní média měla být financována přímo ze státního rozpočtu.
Následně ukázal na svého kolegu z klubu Ondřeje Štěrku (ANO), že má ještě tlačítkový telefon. „Máš doma televizní přístroj, nebo jsi jediný, kdo tu z nás nebude platit koncesionářské poplatky?“ vyzýval ho. Štěrka je ročník 1970.
Jak to bude s poplatky
Poplatky se týkají domácnosti – stejně jako dnes. I když mají ve čtyřčlenné rodině žijící pod jednou střechou všichni chytrý mobil, společně vlastní televizi a někdo má i tablet, platba bude za celou domácnost jen jedna. Za rozhlas 55 Kč, za televizi 150 Kč.
Výjimku z poplatků mají školy, neslyšící, nevidomí, cizinci bez trvalého nebo dlouhodobého pobytu v Česku a ti, jejichž příjem nepřesáhne 2,15násobek životního minima.
Zákon počítá s nastavením automatického navyšování podle toho, jak se bude měnit inflace. Klíčová hranice, při jejímž dosažení se poplatky zvýší automaticky o šest procent, je 6% inflace. Řádově půjde o několik korun.
Osvobozeni od poplatků jsou spolky a také zaměstnavatelé s většinou pracovníků se zdravotním postižením.
Firmy s méně než 24 zaměstnanci (tzn. pracovníky s plným pracovním úvazkem) žádný televizní ani rozhlasový poplatek neplatí.
U početnějších podniků a společností se výše poplatků bude odvíjet od počtu pracovníků. Například firmy s 50 až 99 zaměstnanci platí desetinásobek rozhlasového a televizního poplatku, společnosti s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a firmy s více než 500 zaměstnanci stonásobek.
Před samotným schvalováním velké mediální novely schválili senátoři vlastní příspěvek do debaty o veřejnoprávních mediích. Z iniciativy senátorky Hany Kordové Marvanové poslali do legislativního procesu novelu ústavního zákona, která zavádí kontrolu České televize a Českého rozhlasu pomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.