Senátoři napadnou vatikánskou smlouvu u Ústavního soudu

„Máme už potřebných osmnáct podpisů a v případě potřeby jsme schopní dát další,“ řekl Novinkám senátor Václav Láska z klubu SEN 21 a Piráti. Dodal, že návrh podají pět minut poté, co smlouvu ratifikuje Sněmovna. Ta by se měla dokumentem zaobírat v březnu. K podání ústavní stížnosti stačí podpis 17 senátorů.

Horní komora parlamentu smlouvu, kterou kritizuje část politiků, právníků a také oběti sexuálního násilí v církvi, přijal na konci ledna hlasy 52 ze 73 přítomných senátorů.

Podle řady právníků je dokument nevyvážený ve prospěch papežského stolce a paragraf zmiňující zpovědní tajemství nejen pro kněží, ale i pro pastorační pracovníky, posiluje pozici církve v případě sporu, zda mají církevní pracovníci právo nevypovídat před policií.

Ústavní soud nebude rozhodovat, jestli dokument podepsat, či nikoli. „Dá návod, jak se na smlouvu dívat. Kdyby byť na jedinou otázku odpověděl, že je smlouva v rozporu s ústavou, tak myslím, že to pan prezident nepodepíše,“ poznamenal senátor.

Smlouvu už schválila vláda, podepsal premiér Petr Fiala (ODS) a ratifikoval Senát. Pokud ji schválí i poslanci, tak ji dostane na stůl prezident Petr Pavel, který má ke smlouvě výhrady, ale neřekl, že ji nepodepíše.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa už dříve uvedl, že se stížností budou zaobírat přednostně, aby případný podpis dlouho neblokovali.

Podle Lásky ústavní stížnost sepsal advokát Pavel Uhl a pokládá v ní ústavním soudcům šest otázek. Zásadní připomínka je, zda se jedná o lidskoprávní úmluvu, která bude mít větší váhu než české zákony a vytvoří z katolické církve nejprivilegovanější subjekt v Česku. „Je v pořádku, že smlouva obsahuje jen závazky České republiky vůči Svatému stolci, zatímco Svatý stolec má vůči České republice závazek jediný, a ještě dost marginální?“ stojí také ve stížnosti.

Tímto jediným závazkem je míněno, že církev zpřístupní své kulturní dědictví pro vědecké a studijní účely.

Mimo to smlouva zmiňuje řadu povinností českého státu, například že katolická církev může zřizovat právnické subjekty v oblastech školství a vzdělávání, zdravotnictví, sociální a charitativní péče nebo že mohou duchovní působit v české armádě nebo věznicích. Také uvádí, že Česko zaručuje právo odmítnout vojenskou službu nebo právo odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.

Asi nejkritizovanější je paragraf, ve kterém Česko uznává zpovědní tajemství nejen pro duchovní, ale i pro pastorační pracovníky. Podle zástupců obětí sexuálního násilí v církvi smlouva umožní církvi udělat duchovního z kohokoli a ten nebude muset poté vypovídat před policií.

S tím nesouhlasí církev a zastánci smlouvy mezi politiky. „Všechna pravidla zůstávají podle českého trestního řádu a nevím, že by tam byl nějaký podraz,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Ve Sněmovně má příznivce hlavně mezi vládními stranami, ale část poslanců jako Barbora Urbanová ze STAN pro smlouvu ruku nezvedne. V opozičním ANO je ale dost poslanců, kteří budou hlasovat pro. „U nás bude volné hlasování. Osobně tu smlouvu podpořím,“ řekla Novinkám předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.